Ta nenápadná, štíhlá dvaašedesátiletá paní vypadá v každém ohledu jako bázlivá důchodkyně. Pro tisíce nepálských dívek, které zachránila před životem v sexuálním otroctví, je to však hrdinka a spasitelka.
Anuradha Koirálaová opustila učitelskou profesi před osmnácti lety a zasvětila život vedení války proti pašerákům, kteří převážejí ženy a děti do nevěstinců v Indii, kde jsou často obětí znásilňování, útoků i hladovění. Její aktivity sahají od založení útulku v Káthmándú až po odvážný "přepad" vykřičeného domu v Bombaji a zatím se jí prý podařilo pomoci více než deseti tisícům obětí krutého podsvětí, kde jsou denně ženy pašovány přes hranici.
"Modlím se za den, kdy už nebude třeba, abych se musela starat o další oběti," říká. "Přeju si, aby obchod se sexem skončil."
Každý rok je do nevěstinců propašováno odhadem dvanáct tisíc nepálských dívek. Stávají se obětí bludného kruhu nezaměstnanosti, bídy, diskriminace vůči ženám i dědictví deset let trvajícího maoistického povstání, které rozložilo nepálskou ekonomiku a zničilo bezpočet životů.
Podle některých odhadů je v lukrativním indickém sexuálním průmyslu uvězněno asi 200 tisíc dívek; nevládní organizace působící v Bombaji uvedly, že zhruba 40 procent zachráněných z nevěstinců tvoří Nepálky.
Koirálaová se rozhodla, že tahle bída musí skončit, a tak v roce 1993 založila charitu, kterou pojmenovala Maiti Nepal - "mámin dům". V srpnu 1999 riskovala vlastní život v nejhorších bombajských uličkách, kde jsou převážně nezletilé nepálské dívky nuceny prodávat svá těla místním obyvatelům, podnikatelům i sexuchtivým turistům.
V Kamasipuře, bombajské čtvrti červených luceren, předstírala, že je fanynka v suitě obklopující zesnulého herce a zákonodárce Sunila Dutta, který byl znám svou sociální prací, v jejímž rámci navštěvoval nevěstince a hovořil s prostitutkami. Ale její přestrojení se neutajilo a propuklo násilí.
"Záchrana byla dost bizarní. Z většiny majitelek nevěstinců se vyklubaly Nepálky, které svého času byly samy oběťmi," řekla Koirálaová. "Zvrhlo se to v násilí, bordelmamá a jejich pomocníci po nás začali házet boty a nádobí. Dokonce začali holky schovávat. Byly to převážně nezletilé dívky, mnohým bylo sotva dvanáct let, a oni je drželi v prostorách, kde se mohly sotva nadechnout."
Místo sexu prodej cigaret
Koirálaová, která má sama jednoho potomka, založila svou charitu v hlavním městě Káthmándú poté, co se potkala s desítkami žen bez domova. Byly převážně oběťmi domácího násilí a jejich děti se pak stávaly primárním cílem nadháněčů pro nevěstince. Rozjela proto síť zaměstnávající tyto ženy při prodeji cigaret, čokolád a sušenek a pak pronajala dům, v němž ubytovala jejich 80 dětí.
Postupně se její práce rozšířila i na předměstí a venkov kolem Káthmándú, kde obchod se sexem kvete po staletí. Muži nalákají chudé nezaměstnané venkovské dívky, aby se za ně provdaly, a slibují jim život a práci ve městě. Nakonec ovšem "nevěsty" prodají do indických bordelů. Aby se cestou nebránily, dávají jim do nápojů uspávací prostředky, řekla Koirálaová. "Pak se obvykle proberou na divném místě, kde se mluví cizím jazykem. A od té chvíle jejich život v zoufalství začíná."
Šestnáctiletá dívka, která si nepřála zveřejnit jméno, se dostala do sexuálního otroctví poté, co uvěřila dvaadvacetiletému mladíkovi, který jí nabízel práci v Bombaji. "Když jsem odmítala sex s muži, nedali mi najíst a mučili mě celé hodiny," řekla. Následujících deset měsíců byl její život peklem, než ji před dvěma lety zachránila razie charity Maiti Nepal a místní policie. Teď studuje a Koirálaové neřekne jinak než "spasitelka".
"Nikdy jsem nedoufala, že bych se z toho pekla mohla dostat. Teď mám nový život, který by bez ní nebyl možný."
Charita Maiti Nepal, na jejíž rozrůstající se seznam stoupenců a přispěvatelů patří například americká herečka Demi Mooreová, se dostala do středu pozornosti světových sdělovacích prostředků v roce 1998, kdy ji navštívil britský princ Charles a věnoval jí více než sto tisíc dolarů z výtěžku prodeje svých obrazů. Nyní charita spravuje komplex kanceláří, útulek, hospic a školu, stejně jako síť kontrolních stanovišť bránících obchodu s lidmi podél nepříliš střežené hranice Nepálu s Indií.
Koirálaová je přesvědčená, že boj proti sexuálnímu otroctví je čím dál tím důležitější. "Teď jsou dívky pašovány i na Blízký východ," říká. "A zvýšil se podstatně i domácí obchod s nimi. Mladé dívky z venkova jsou lákány do bujícího sexuálního průmyslu v Káthmándú." Jejím toužebným cílem ale je jednoho dne charitu zavřít. "Ne proto, že bych byla touhle prací unavená. Ale proto, že nechci, aby tenhle problém trval navždy."
