Severní Korea má pověst jedné z nejtajuplnějších, respektive nejutajovanějších zemí na světě. Zpravodajství o diktatuře Kimů se obvykle omezuje na jaderné testy či neurčité informace o chudobě a hladu. Muzeum MAK ve Vídni nyní nabízí pozoruhodný pohled na tuto zemi a její kulturu. Tvůrci výstavy upozorňují, že exhibice je výsledkem intenzivního jednání u vedoucími činiteli 4v Pchongjangu.
Obrazy rozesmátých severokorejských dělníků, rolnic a pionýrů jsou ode dneška vystaveny v Muzeu užitého umění (MAK) ve Vídni. Spolu s portréty komunistických vůdců je představuje vůbec první velká výstava tvůrců z KLDR za hranicemi jejich vlasti.
Už před zahájením se muzeum kvůli své kontroverzní expozici Květiny pro Kim Ir-sena ocitlo v palbě kritiky. Odráží ji tím, že se mu podařilo přivézt a poprvé ukázat západu neznámé umění z izolované země. Podle některých však tak jen přispívá k propagandě severokorejského režimu.
Výstava představuje stovku děl. Do 5. září je na ní možné zhlédnout i 15 rozměrných pláten, která ukazují Kim Ir-sena a jeho syna a nástupce Kim Čong-ila s dělníky, rolníky, vojáky či dětmi. Podle ředitele muzea Petera Noevera tyto portréty opustily území KLDR nyní poprvé.
Podle autorů výstavy bylo načase seznámit západní publikum s neznámým severokorejským uměním. Na nápad přišel Noever v roce 2003 při své návštěvě KLDR. Korejská strana si zpočátku výstavu v cizině nedokázala představit. Podle ředitele MAK se ale podařilo "vybudovat důvěru" a obě "extrémně rozdílné kultury i systémy" spojit.
Kromě velkých portrétů komunistických vůdců si mohou návštěvníci prohlédnout i oleje, akvarely a tuše výjevů z běžného života pracujícího lidu, krajiny nebo zátiší. Nechybějí ani socialistické plakáty. Výtvarné práce doplňují snímky pchjongjangské architektury a model Památníku idejí čučche - 170 metrů vysoké granitové věže.
Podle kurátorky Bettiny Busseové na návštěvníky v galerii čeká "korejský socialistický realismus". Těžištěm výstavy je současná severokorejská produkce. Polovina vystavených prací vznikla v posledních deseti letech. "Všichni umělci v KLDR jsou organizováni ve státním svazu a dostávají pravidelně plat," řekla kurátorka.
Výstava vyvolává rozporuplné reakce. Ředitel muzea musel svůj záměr obhajovat už před jejím zahájením. Vášnivé debaty se odehrávaly i přímo ve výstavní síni. Některým vadilo to, že MAK představuje jen práce státem uznávaných umělců. Další se zmínili o tom, že když už velká galerie vystavuje díla oslavující severokorejský režim, měli by ho politici aspoň odsoudit.
Na otázku, jak by ředitel reagoval na výtky, že jeho muzeum možná ukazuje jen čistou propagandu komunistického státu, Noever popuzeně odpověděl: "Jak byste reagovala vy? To přece není žádná propaganda. To by pak výstava každého umělce, kterého ukážete, byla propagandou toho umělce. Nemůžete něco ukázat a pak skrýt, o co jde. To je ten nejlacinější argument," řekl šéf muzea.
Nechápe prý, proč se všichni pořád ptají, proč muzeum takovou výstavu pořádá. "Naším úkolem je vystavovat věci, které jsou u nás neznámé," dodal Noever. Přál by si, aby se na exponáty lidé dívali bez předsudků.
Některé návštěvníky idylické výjevy socialistického světa v jásavých barvách nadchly. Uznali však, že z takových obrazů může někomu běhat i mráz po zádech. Vadilo jim však , že na velkoplošné portréty obou Kimů není možné se podívat zblízka. V přístupu k nim brání červená šňůra a ostraha. "Je to něco jako národní poklad. Tyto obrazy není běžně vůbec možné vidět," objasnil ředitel muzea.
Představením severokorejských prací muzeum podle svého vedení navazuje na dřívější výstavy o sovětské architektuře stalinské doby či o kubánském umění. Nynější expozici doprovodí i promítání a přednášky odborníků.
Foto: Korean Art Gallery
