Veřejné popravy a mučení jsou na denním pořádku v severokorejských kriminálech, kde bachaři sekají lidem prsty a matky nutí k zabíjení vlastních dětí. Vyplývá to z dramatických výpovědí před vyšetřovací komisí expertů OSN, kteří v jihokorejské metropoli Soulu začali vůbec poprvé jednat o stavu vězeňství a lidských práv v KLDR.
Pchjongjang obvinění z drastického týrání vězňů popírá, komisi neuznává a odmítá s ní spolupracovat. Před komisí tak defilují uprchlíci, kteří ze severokorejských věznic a pracovních táborů dokázali utéct a nyní žijí na jihu poloostrova.
"Netušil jsem, co se mnou bude," vypověděl Sin Tang-hjuk, který čelil trestu za poškození šicího stroje. "Bál jsem se, že mi useknou ruku v zápěstí, a tak jsem byl vděčný za useknutý prst," řekl komisi. Sin se narodil v "Táboře č. 14" a v mládí byl přinucen, aby přihlížel popravě své matky a bratra.
V KLDR je v koncentračních táborech podle odhadů umístěno 150 až 200 tisíc lidí, přesné údaje ale neexistují. Mnozí z nich trpí podvýživou, často umírají na následky tvrdé práce.
K jídlu solené žáby
Čtyřiatřicetiletá Če Hjon-a byla do tábora uvržena v roce 1999 a hned v prvních dnech pochopila, že její prakticky jedinou potravou budou solené žáby. "Jedli je všichni, nakonec i já. Lidé je strkali do plastových sáčků a stahovali z kůže," vypověděla.
S pohnutím vzpomínala Če na případ novorozeněte, které matka musela vlastníma rukama usmrtit. "Poprvé v životě jsem viděla nově narozené dítě, byla jsem šťastná. Pak ale přišli dozorci a matku dítěte přinutili, aby děcko zdvihla za nohy vzhůru a hlavou ponořila do vědra s vodou. Matka prosila o slitování, ale dozorci ji zbili. Nakonec to musela udělat."
V Soulu se neočekává, že závěry komise budou mít na poměry v KLDR jakýkoli vliv. O slyšení před komisí nemá velký zájem ani jihokorejská veřejnost, pozornost mu nevěnují místní novináři. Přesto organizátoři doufají, že se do širšího povědomí dostanou informace, o nichž velká část světové veřejnosti nic neví.
Komise na svých webových stránkách napsala, že je předčasné hovořit o jakémkoli postihu severokorejských vůdců před soudním dvorem OSN v Haagu. Jihokorejští aktivisté se ale nevzdávají naděje, že informace z jednání komise se tajnými kanály dostanou na sever.
"Lidé v Jižní Koreji si neuvědomují, jaký to může mít dopad po celém severu," tvrdí Kim Sang-hun, šéf jihokorejského Střediska pro lidská práva v KLDR.
