Palestinský radikální Hamas po pětiletém zadržování propustil izraelského rukojmího Gilada Šalita za tisícovku palestinských vězňů. Šalit v rozhovoru pro egyptskou televizi řekl, že s ním Hamas zacházel dobře. Podle lékařů je však podvyživený a chybělo mu slunce. Přeje si prý také, aby Izrael propustil zbylé vězněné Palestince, jichž je kolem pěti tisíc - pokud nebudou dál bojovat proti Izraeli.
Izrael zatím pustil 477 Palestinců, zbylých 550 bude na svobodě do dvou měsíců.
Dojatý Šalit v televizním rozhovoru řekl, že o tom, že bude propuštěn, se dověděl před týdnem. Byl prý už připraven na to, že v zajetí stráví mnoho dalších let. Uvědomoval si prý, že výměna nebude snadná.
Podle redaktorky, jež mu kladla otázky, se bývalý voják obtížně soustřeďoval a mluvil s pomocí tlumočníka. Některé otázky se musely opakovat a dělaly se přestávky, aby nabral další sílu. Řekl jí prý, že v zajetí nebyl zcela odříznut od světa, občas mohl sledovat televizi nebo rozhlas a že tedy věděl, že se v Izraeli vede kampaň za jeho propuštění. "Chyběla mi má rodina."
Přál by si prý, aby se z věznic dostali zbylí Palestinci - nebudou-li dál bojovat - a aby jeho propuštění posloužilo k mírové dohodě mezi Izraelem a Palestinci. Ačkoli s odpověďmi často velmi váhal, stanice CNN upozornila, že rozhovor se uskutečnil ještě na egyptském území a že není vyloučeno, že Šalit se ještě necítil zcela volný.
"Všichni jsme byli šokováni, že mu bylo vnuceno to takzvané interview," řekl agentuře AP jistý izraelský činitel. Vyjádřil se pod podmínkou zachování anonymity s poukazem na citlivou diplomatickou záležitost, řekl ale, že tento pocit je v oficiálních izraelských kruzích široce sdílen.
Propuštěný prošel zdravotní prohlídkou a jeho zdravotní stav byl shledán jako stabilní.
Radikálové Šalita unesli u hranice s pásmem Gazy v červnu 2006. Voják od té doby po celých 1941 dní neměl kontakt s nikým zvenčí ani se žádnou humanitární organizací. Všichni mladí Izraelci a Izraelky musejí až na výjimky projít povinnou vojenskou službou. S osudem rodiny Šalitových se proto ztotožňuje většina Izraelců a 80 procent podmínky nerovnocenné výměny schvaluje. Mnozí si jsou ale vědomi, že to bude znamenat nové bezpečnostní riziko.
Bouřlivé přivítání
Na dvě stě tisíc lidí zatím přišlo do Gazy přivítat palestinské vězně. Bouřlivé přivítání vězně čekalo už na hranici s Egyptem v Rafáhu, kde je vítali i zástupci vlády radikálního Hamasu. Tisíce čekaly na vězně také v Ramalláhu na západním břehu Jordánu.
Do pásma Gazy dorazilo téměř tři sta vězňů. Vítání na hranici v Rafáhu bylo bouřlivé a také chaotické. Vězni se vrhali na čekající, objímali se s nimi, davem se prodíraly další autobusy, s osvobozenými se ve špalíru vítali politici Hamasu včetně předsedy vlády Hamasu Ismáíla Haníji.
Na náměstí v Gaze na vězně čekalo na dvě stě tisíc lidí s palestinskými vlajkami a prapory Hamasu. Z tribuny promluví Haníja a jménem propuštěných také jeden z vojenských velitelů ozbrojeného křídla Hamasu Jahjá Sinvar. Ti, kteří už do Gazy dorazili, se často ocitli na ramenou nadšených přátel.
Ne všichni z těch, kdo se do Gazy vracejí, tam ovšem mají své domovy. Je mezi nimi několik desítek lidí ze západního břehu Jordánu. Izrael si v dohodě o výměně vymohl deportaci těch, co považuje za nebezpečné. Asi čtyřicet z nich musí do cizí země, přes sto pak do pásma Gazy. Někteří z předaných vězňů se budou každý měsíc muset hlásit izraelským úřadům. Jde často o odsouzené na desítky let či doživotí (někteří dokonce vícenásobně), ale třeba i o dvouleté tresty. Propouští se také 27 žen.
Příbuzní ze západního břehu, kteří na své blízké čekali v Gaze, jsou sice šťastní, ale mnozí tvrdí, že jejich blízký vyměnil jen jednu věznici za jinou. Izrael kvůli únosu Šalita v roce 2006 pásmo Gazy uzavřel a blokádu dosud plně nezrušil.
Na západní břeh směřovala asi stovka propuštěných. V Ramalláhu dorazili k hrobu někdejšího vůdce Jásira Arafata a promluvil k nim Arafatův nástupce Mahmúd Abbás. "Děkujeme za váš návrat a za vaše bezpečí Bohu. Bojujete za svobodu, jste svatí válečníci, kteří bojují za slávu boží a za vlast," řekl Abbás.
Návrat konvoje na západní břeh se neobešel bez incidentu. Na hranici museli izraelští vojáci slzným plynem rozhánět dav znepokojený pozdním příjezdem autobusů. Nikdo při tomto incidentu nebyl zraněn.
