Před téměř pěti lety se Čína s platností od 9. ledna 2011 zavázala zakázat kouření ve veřejných vnitřních prostorách i na pracovištích, když přistoupila k globální protitabákové dohodě, kterou podporuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Nyní, jen několik dní před tímto termínem, je jasné, že Čína závazek nedodrží - sliby omezit kouření se rozplývají stejně jako dým z miliard cigaret, které Číňané ročně vykouří.
Jak napsal list Beijing Times, Čína nepřijala žádnou legislativu na státní úrovni, která by kouření zakázala či omezila, a počet kuřáků či spotřeba cigaret v zemi nijak neklesá.
Naopak během posledních tří let se zvýšil počet obětí v řadách pasivních kuřáků a zdravotní experti zvyšují také odhady počtu úmrtí spojených se spotřebou tabáku v zemi. Podle nich do roku 2030 zemře v souvislosti s kouřením ročně 3,5 milionu Číňanů, tedy zhruba trojnásobek aktuálního počtu.
Předchozí odhady přitom byly mírnější, když udávaly do roku 2050 tři miliony obětí ročně. Pokud se předpovědi naplní, pak úmrtí v souvislosti s kouřením budou představovat 25 procent z celkového počtu zemřelých, zatímco například úmrtí na nemoc AIDS budou jen dvě nebo tři procenta.
Omezit kouření na veřejných místech se lokálními vyhláškami pokoušejí alespoň některá čínská města. Pravidla upravující kouření vydalo více než 150 měst a další je zvažují.
Ovšem zákazníci ve valné většině restaurací, internetových kaváren, nemocnic či vlaků si dál klidně zapalují cigarety, jak jsou zvyklí po celé roky. "Pořád kouřím ve většině restaurací, nikdo mi nikdy neřekl, že to nemám dělat," řekl čínskému listu Global Times Li Č'-wej z Pekingu.
Jeden z nejpřísnějších protikuřáckých lokálních zákonů mělo od loňského července východočínské město Nan-čchang v provincii Ťiang-si, ale místní zákonodárci ho před koncem roku smetli ze stolu.
Pozměněná legislativa zmírňuje zákaz kouření v kancelářích, omezuje ho jen na "veřejné prostory" a posouvá zavedení úplného zákazu například v čekárnách z letoška na rok 2015. Na stejný rok se z roku 2013 posunul i začátek zákazu kouření v restauracích, barech a zábavních podnicích.
Původně přitom Nan-čchang zakazoval úplně kouření ve vládních úřadech, restauracích, barech a dalších zábavních podnicích, a to jako první město v Číně. Zákon ale měl od počátku mnoho kritiků, kteří ho označili za nerealistický. Nan-čching má 4,64 milionu obyvatel a zhruba třicet procent z nich jsou kuřáci.
Třetina kuřáků planety
V Číně je celkem více než 300 milionů kuřáků, což je zhruba třetina celkového počtu všech kuřáků na světě. Pasivnímu kouření je tu vystaveno odhadem 740 milionů lidí.
Jak uvádí Teh-wei Hu, profesor Kalifornské univerzity, v Číně chybí politická vůle k zavedení protikuřáckých zákonů. Sám prý čínské vládě radil, aby zvýšila ceny cigaret. "Když mluvím s vůdci na nejvyšších postech, říkají: 'Ano, já vím a lidé taky vědí, že kouření škodí, ale nebudu oblíbený, když zvýším ceny cigaret'."
Dalším faktorem je zjevný střet zájmů. Čínský úřad pro státní tabákový monopol, který vytváří tabákovou politiku a zjišťuje její prosazování, je stejnou federální institucí, která kontroluje i společnost China National Tobacco Corp. - největšího výrobce tabákových produktů na světě.
Kouření je s čínskou společností neoddělitelně spjaté a prorostlé do místní kultury. Balíčky cigaret se běžně dávají jako dárky. Kouří téměř polovina lékařů a tabákové společnosti mají dovoleno sponzorovat školy. V mnoha částech Číny si lidé běžně zapalují v nemocnicích, úřadech a dokonce i ve výtazích.
V loňském roce alespoň úřady vydaly nařízení pro mateřské, základní i střední školy, aby zakázaly kouření ve školních prostorách a instruovaly učitele, aby si před žáky nezapalovali.