V poslední době protestují stále častěji ženy v ulicích Indie proti tvrdým pravidlům, která musejí především místní prodavačky ve své pracovní době dodržovat. Většina zdejších žen se nesmí během směny opírat o zeď, jezdit výtahem v nákupních centrech, nebo si dokonce sednout na židli. Informaci uvedl server theguardian.com.
V hlavním městě malého indického svazového státu Kérala pracuje Cybil Wilsonová bezmála deset let. V jednom z obchodů v nákupním centru prodává tradiční indické sárí. Pracovní podmínky, které tam panují, jsou ale zarážející. Ona i dalších 120 prodavaček se nesmějí za celou až 14hodinovou směnu posadit. Ženy navíc pracují současně na čtyřech podlažích a mají zakázáno používat výtah.
"Nesmíme jezdit výtahem, což nám jenom ztěžuje práci. Většina zákazníků platí zboží v přízemí, ale my je musíme vyprovodit, takže chodíme neustále po schodech nahoru a dolů. Když jsme využily výtah, tak si zákazníci stěžovali," vysvětluje Cybil.
Navíc většina majitelů prodejen zakazuje svým prodavačkám sedět, dokonce i opírání o stěnu se považuje za prohřešek proti pravidlům. Přestávky na toaletu jsou přísně omezené a rozhovory mezi kolegy mohou vést až ke snížení platu. Vše navíc monitoruje kamerový systém.
Místní vláda chystá reakci na protesty ženského sdružení bojujícího za "irippu samara", v překladu "právo sedět". Změna zákona by měla nastavit pro všechny prodavačky uvolněnější pracovní podmínky. Ženské sdružení s názvem Amtu založila Viji Penkootová před osmi lety, když jedna z asistentek přišla o část své mzdy za to, že se v práci opřela o zeď.
"Ženy během práce skoro nepijí vodu, aby nechodily moc často na toaletu. Potom jim ale hrozí vážné zdravotní problémy, především onemocnění ledvin. Zároveň je z věčného postávání bolí klouby a mají křečové žíly," popisuje Penkootová. Nový zákon by měl ženám zajistil měsíční plat deset tisíc rupií, což je v přepočtu asi 3200 korun. Zároveň by měly mít k dispozici židli a přestávku na oběd a svačinu.