Zapomenuté děti Jemenu. Ve stínu Sýrie umírají hlady

Zahraničí
18. 12. 2016 05:45
Těžce podvyživeno je v Jemenu podle odhadů asi půl milionu dětí.
Těžce podvyživeno je v Jemenu podle odhadů asi půl milionu dětí.

Již dva roky zuří v Jemenu občanská válka. Zůstává ale ve stínu syrských hrůz a svět jí nevěnuje přílišnou pozornost. Tamní děti mezitím umírají hlady.

Ibrahimova hlavička vypadá v dlaních lékaře neskutečně malá. Plenky, které má na sobě, jsou nejmenší možné. Pořád jsou ale příliš velké. Vzhledem k jeho hlubokým očím, propadlým tvářím a žebrům napínajících kůži zní strašně označit ho za šťastného, píše reportér BBC Fergal Keane. Ibrahim ale žije "už" tři týdny a lékaři věří, že nezemře jako jeho dvojče.

Mnoho jiných se k lékařské pomoci nedostane. V táboře Al Mandžura uprostřed rozpálené pouště, kam se uchýlilo sedmnáct tisíc lidí, nosí lidé ke Keanovi děti v náručích. "Možná jste z organizace, která nám může pomoct. Nebo můžete o našem utrpení říct jiným. Děkujeme, děkujeme," říká Chálib, jeden z obyvatel. Žije zde také tříletý Sámir. Jeho rodiče zahynuli při náletu spolu s dvaceti čtyřmi příbuznými. Přežil jako jediný. Vrátil se pro něho strýc, který předtím utekl právě sem. "Někdy vyslovuje jejich jména a ptá se, kdy se vrátí. Když slyší letadlo, vrhne se mi do náruče," popisuje.

Oběti zástupné války

Jemen byl už před válkou nejchudší arabskou zemí. Dva roky bojů ale vyvolaly humanitární katastrofu. Přibližně polovina 27milionové populace má potíže sehnat základní potraviny. Vláda jich dovážela asi devadesát procent, zásobovací cesty ale byly přerušeny. Nejhorší situace je v odlehlých oblastech. Půl milionu dětí je podle odhadů těžce podvyživeno - od roku 2014 jde o nárůst o dvě stě procent. V listopadu Světová zdravotnická organizace varovala před vypuknutím epidemie cholery. Ve válce bylo dosud zabito přes deset tisíc lidí, z toho necelou polovinu tvoří civilisté. Tři miliony lidí musely opustit své domovy.

Jedním z hlavních dějišť jemenské války je město Taízz.Konflikt je vyústěním krize, která zemi zachvátila v důsledku arabského jara. Tehdy skončil v úřadě dlouholetý prezident Alí Abdalláh Sálih, kterého nahradil jeho zástupce Abd Rabú Mansúr Hádí. Brzy ale musel čelit rebelii Húsíů, šíitských povstalců operujících na severozápadě státu, kde do roku 1990 existovala Jemenská arabská republika. V září 2014 vtrhli do hlavního města San'á. Hádí pak musel uprchnout do Adenu a následně do Rijádu. Začátek války se datuje k březnu 2015, kdy intervenovala Saúdy vedená koalice podporovaná Spojenými státy.

Situace v Jemenu se podobá té v Sýrii. Na jedné straně stojí sunnité (v tomto případě vláda) podporovaní Saúdskou Arábií, na druhé straně šíité spřáhnutí s Íránem a do toho zde působí skupiny al-Kajda a Islámský stát (proti kterým Húsíové bojují). Vzniklo další bojiště, na kterém Rijád a Teherán vedou zástupnou válku o vliv v regionu, na což nedávno upozornil i britský ministr zahraničí Boris Johnson. "Jsou tam politici, kteří zneužívají náboženství k politickým cílům," řekl mimo jiné. Vláda se od jeho výroků kritizujících saúdského spojence distancovala a on sám je pak musel žehlit, když se do zemí Perského zálivu vydal na návštěvu.

CELÝ ČLÁNEK NALEZNETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 19. PROSINCE 2016.

Autor: Jan BrodníčekFoto: , ČTK/AP/ZUMA

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ