Ve věku 102 let zemřel vietnamský generál Vo Nguyen Giap, který se do dějin zapsal jako hrdina války za nezávislost Vietnamu a jako strůjce francouzské porážky u Dien Bien Phu v roce 1954.
"Mohu potvrdit, že generál Giap zemřel v 18.08 hodin (13:08 SELČ)," řekl nejmenovaný vládní úředník. Generálovo úmrtí potvrdil i další zdroj z vietnamské armády.
Bitva u pevnosti Dien Bien Phu, kde vietnamští komunističtí povstalci zvítězili nad francouzskými oddíly, a definitivně tak rozdrtili koloniální ambice Francie v Indočíně, byla jednou z nejvýznamnějších událostí vietnamských dějin. Jako vítěz z ní vyšel studovaný učitel Vo Nguyen Giap se špatně vyzbrojenou rolnickou armádou.
V blízkosti laoských hranic padlo asi 2200 francouzských vojáků, další byli těžce zraněni, zhruba 10 tisíc se jich vzdalo a mnozí pak zahynuli na 800 kilometrů dlouhém úmorném pochodu do zajateckých táborů. Sami Vietnamci podle odhadů přišli o 8 až 10 tisíc mužů, tedy o celou čtvrtinu svých sil shromážděných u pevnosti.
Giap nedal na rady čínských vojenských poradců doporučujících rychlý útok a rozhodl se pro obléhání, které se protáhlo na 56 dní. Vsadil na zákopovou válku, která byla později s úspěchem praktikována i proti Američanům a jihovietnamské armádě. "Prostě jsme Francouze zardousili," napsal generál Giap ve svých pamětech.
Podle některých zdrojů se Giap už ve 14 letech přidal k protikolonialistickému odboji. Koncem 30. let se stal členem komunistické strany, s jejímž vůdcem Ho Či Minem uprchl před japonskou invazí do čínského exilu. Odtud se vrátil, aby vedl partyzánskou válku proti Japoncům a později proti Francouzům i Američanům. Býval také vietnamským ministrem obrany a místopředsedou vlády, ale po Ho Či Minově smrti svůj vliv ztrácel.
S jistým obdivem se o něm vyjadřovali i jeho protivníci, francouzský generál Raoul Salan a americký velitel ve Vietnamu William Westmoreland. Sám sebe charakterizoval jako "generála-samouka"; vojenskému umění se na žádné akademii neučil, ale jeho bitvy se dodnes vyučují. Inspiroval i další guerillová hnutí ve světě.
Generálovo úmrtí vyvolalo ve světě množství ohlasů. "Giap perfektně používal partyzánskou taktiku proti lépe vyzbrojených silám nepřítele," poznamenala britská stanice BBC a připomněla, že Giap také naplánoval ofenzívu Tet v jižním Vietnamu roce 1968, často označovanou za jeden z faktorů vedoucích ke stažení Američanů z Vietnamu.
"Rudý Napoleon vedl bídnou armádu partyzánů, kteří nosili sandály vyrobené z automobilových pneumatik," připomněla agentura AP a dodala, že "brilantního i nelítostného" Giapa jako národního hrdinu zastiňuje pouze jeho mentor Ho Či Min. Svých vítězství však dosahoval i za cenu těžkých ztrát na životech. Ztělesňoval také odplatu na milionech Jihovietnamců, kteří bojovali po boku Američanů a po válce uprchli z vlasti.
"Žádná jiná válka za národní osvobození nebyla tak krutá a provázená tolika oběťmi jako tato válka," řekl sám Giap v interview, poskytnutém k 30. výročí dobytí Saigonu v dubnu 1975, které završilo sjednocení Vietnamu pod komunistickou vládou. V bojích přišly o život asi tři miliony komunistických vojáků a civilistů, asi 250 tisíc jihovietnamských vojáků a 58 tisíc Američanů.
Generál poslední tři roky života strávil ve vojenské nemocnici v Hanoji. Ještě před oficiálním oznámením jeho úmrtí se na sociálních sítích objevila slova soustrasti a smutku. "Odpočívej v pokoji, hrdino. Vždy budeš naším největším generálem," napsal jeden z uživatelů.
"Doufám, že bude vyhlášen státní smutek," dodal další. Popularita generála, který přes pokročilý věk neváhal kritizovat chyby režimu, zejména korupci, zůstává nezpochybnitelná, a to zejména mezi mladými.
