Najednou se děsně rozeřvaly sirény a člověk začal přemýšlet, jestli má vyběhnout a hledat kryt, popisuje pro on-line deník TÝDEN.CZ raketový útok na Jeruzalém analytička Prague Security Studies Institute Irena Kalhousová, jež nyní pobývá v izraelském městě. K ataku došlo v rámci současného konfliktu s palestinským hnutím Hamas z pásma Gazy.
Poprvé v historii ostřelování s Hamasem podle Kalhousové došlo k přímému ohrožení Jeruzaléma a Tel Avivu. Důvodem jsou íránské rakety FADŽR 5, ke kterým se Hamas dostal v posledních letech. Odpalovací rampy pro ně však prý již Izraelci zničili.
Vy jste v současnosti v Jeruzalémě. Jaká mezi Izraelci panuje nálada?
Izraelci si obecně o Hamasu nedělají iluze. Prostě je to teroristické hnutí, které dlouhodobě terorizuje obyvatele jižní části Izraele. Tak je to tady vnímané, protože rakety padají i v dobách příměří. Akce ze začátku měla velkou podporu. Myslím si však, že by podpora začala slábnout v okamžiku, kdy by z toho byla nekonečně dlouhá pozemní ofenziva.
Já jsem se spíše ptal, jak lidé vnímají průběh toho konfliktu, jestli mají strach.
Pro lidi z Tel Avivu nebo Jeruzaléma to byl šok, když se rozezněly sirény, protože prostě nevěděli, že Hamas má rakety středně dlouhého doletu. A lidé v těchto městech jsou zvyklí - pokud se na to vůbec dá zvyknout - na teroristické útoky, jako že vybuchne autobus či kavárna. Ale rakety, to byla úplná novinka. Naposledy houkaly sirény tohoto typu v roce 1991, když byla válka v Iráku. Takže to bylo něco naprosto nečekaného a lidé znervózněli.
A jak vy sama vnímáte nálety. Máte z toho obavy?
Já jsem to zažila jen jednou, takže nechci vypadat jako nějaký válečný reportér. Prostě se najednou strašně rozeřvaly sirény a člověk začal přemýšlet, jestli má vyběhnout a hledat kryt. Lidé na jihu vědí, kde kryty jsou, protože jsou na to zvyklí. Ale v Jeruzalémě či v Tel Avivu to moc nevědí. Takže jsem najednou přes Facebook a přes e-mail začala dostávat mapy, kde jsou kryty a kam jít. Ale bylo to jenom jednou, takže žádná panika nenastala. Většina lidí zůstala doma, protože začínal šábes a izraelská média oznámila, že raketa spadla už před Jeruzalémem a nic se neděje. Spíše šlo o překvapení, že arabské, islamistické hnutí vypálí raketu na město, kde je třetí nejposvátnější mešita islámu a kde 30 procent obyvatel jsou Arabové.
Na čí straně je v tomto konfliktu vlastně pravda?
Myslíte v rámci posledních pěti dnů, nebo padesáti let? Takto se nedá odpovědět. Ty pohledy na věc jsou dva. Hamas tvrdí, že nemá jiný způsob, jak proti Izraeli bojovat, protože považuje Izrael za okupanta a za toho, kdo kontroluje přístup do Gazy. Takže se brání tak, jak může. To znamená, že ostřeluje podomácku vyrobenými raketami lidi, kteří žijí o dvacet, třicet, čtyřicet kilometrů dál od Gazy.
A jak to vnímají Izraelci?
Samozřejmě izraelská argumentace je úplně opačná - Hamas je teroristické hnutí, které má ve své chartě napsáno, že jeho cílem je zničit stát Izrael. Tudíž není o čem jednat, protože ta taktika, kterou Hamas používá, je naprosto bezprecedentní ostřelování obyvatelstva s cílem trefit kohokoliv za jakoukoliv cenu. Proto Izraelci tu svoji ofenzivu nevidí jako disproporční a kladou otázku, co by dělala Paříž, co by dělal New York nebo co by dělal Londýn, kdyby jim milion obyvatel žilo dennodenně částečně v krytech. Takže odpověď na otázku, kdo má nebo nemá pravdu, stojí na vašem úhlu pohledu.
Izrael dobyl Gazu v šestidenní válce v roce 1967, stahovat se z ní začal tuším před sedmi lety...
Fyzicky se stáhl v roce 2005, nicméně pořád pokračuje její blokáda, Izrael a Egypt kontrolují, co přichází do Gazy. Proto byly postaveny tunely, kterými se daří pašovat kromě standardního zboží, jako je jídlo a benzin, především zbraně. Hamas se tak za poslední čtyři roky dostal ke zbraním, které předtím neměl. Především k íránským raketám FADŽR 5, které jsou poprvé v historii konfliktu schopné zasáhnout Tel Aviv a Jeruzalém.
Jak ta současná fáze probíhala a kdy začala eskalovat?
Pro většinu médií konflikt začal ve středu, ale reálně probíhá mnohem déle. Za poslední rok přiletělo na jižní část Izraele z Gazy zhruba sedm set raket. Před vzpomínanou středou to eskalovalo a těch raket bylo několik desítek denně. Dokonce se stalo, že Hamas zaútočil na izraelský jeep, který patroloval v izraelském území. A to už byla ta poslední kapka. Izrael potom zareagoval tím, že cíleně ze vzduchu zabil šéfa vojenského křídla Hamasu, a ten to označil za zahájení ofenzivy. Hlavním cílem Izraele přitom je vojenská infrastruktura Hamasu. Asi nejdůležitější bylo, že se podařilo Izraeli zničit odpalovací rampy pro ty íránské rakety, to byl jeden z hlavních cílů. Dalším cílem jsou sklady se zbraněmi a základny Hamasu. Izrael chce znovu posílit svoji obranyschopnost, protože věděl, že se Hamas za ty čtyři roky vyzbrojuje zbraněmi. Jenom čekal, až se toho nakumuluje více, aby zahájil ofenzivu.
Izrael mobilizoval asi 75 tisíc záložníků. Je reálné, že povede ofenzivu i pozemní cestou?
Tak to je otázka za milion dolarů. Na jednu stranu se totiž začíná posledních pár hodin mluvit o příměří, protože Hamas již prohlásil, že je vítězem, což je známka toho, že už nechtějí pokračovat, a nyní již až na výjimky rakety na Izrael nelétají. Takže tam je vidět, že Hamas je již připravený. Ale Izraelci nedali jasně vědět, jestli budou ochotni mluvit o příměří nebo jestli budou chtít tu ofenzivu eskalovat dál. Já myslím, že si musejí zvážit, jestli už dosáhli toho cíle a zničili většinu vojenské infrastruktury Hamasu, nebo ne.
Výběr hlavních událostí konfliktu Izraele s radikály z pásma Gazy |
14. listopadu - Při izraelském náletu v rámci operace Oblačný sloup v pásmu Gazy byl zabit velitel ozbrojeného křídla hnutí Hamas, Brigád mučedníka Izzuddína Kásama, Ahmad Džabarí. Po jeho likvidaci izraelské letectvo zaútočilo na dalších asi padesát cílů v Gaze. Izrael útoky reagoval na vlnu raketového ostřelování izraelského území z pásma Gazy kontrolovaného Hamasem.
15. listopadu - Do oblasti Tel Avivu dopadly dvě rakety odpálené z pásma, ale ani jedna město nezasáhla. Tel Aviv zažil letecký poplach poprvé od roku 1991, kdy město zasáhly irácké rakety během války v Zálivu.
16. listopadu - Terčem raketového ostřelování se znovu stal Tel Aviv, poprvé byla palestinská raketa vypálena i na oblast hlavního města Jeruzaléma. Ani v jednom případě střely tato města nezasáhly.
17. listopadu - Izraelské letectvo podniklo útok na sídlo vlády palestinského radikálního hnutí Hamas v pásmu Gazy. Podle očitých svědků byla budova prakticky zničena. Pokračovaly také raketové útoky palestinských ozbrojenců na izraelské území.
18. listopadu - Izraelské letectvo pokračovalo v útocích na pásmo Gazy, terčem náletu se stalo mimo jiné mediální středisko hnutí Hamas. Izrael také začal na frekvencích palestinských rádií v arabštině vysílat varování, aby se civilisté vyhýbali budovám Hamasu. |