Protesty v Turecku
"Zloděj, vrah, Erdogan!" Tisíce lidí vyšly do ulic Istanbulu

Podle hlavní turecké opoziční strany provázely nedělní referendum o změně ústavy podvody a Lidová republikánská strana (CHP) bude proto u soudu žádat zrušení výsledků. Průběh hlasování, v němž zvítězili zastánci posílení pravomocí prezidenta, kritizovali i pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jejich kritiku odmítl jako politicky zaujatou turecký prezident Recep Tayyip Erdogan i turecké ministerstvo zahraničí. Proti výsledkům referenda demonstrovalo v pondělí v Istanbulu na 3 tisíce lidí.

Část turecké opozice už v neděli zpochybnila výsledky, podle nichž s 51,4 procenta hlasů vyhráli zastánci změny parlamentního systému na systém prezidentský. CHP vadí zejména rozhodnutí ústřední volební komise započítat do výsledků i hlasovací lístky neoznačené oficiálním razítkem. Lidová republikánská strana tvrdí, že komise tím porušila zákon, a chce se proto obrátit na turecký ústavní soud, případně i na Evropský soud pro lidská práva.

Předseda ústřední volební komise Sadu Güven rozhodnutí hájil s tím, že neorazítkované lístky se započítávaly už v minulosti. Pro uznání neplatnosti hlasu je podle Güvena nutné dokázat, že lístek byl do volební místnosti přinesen zvenčí.

Podle další opoziční formace, prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), byly do výsledku započteny až tři miliony neorazítkovaných hlasů, což by stačilo na zvrácení výsledku. Podle turecké tiskové agentury Anadolu zastánci ústavních změn vyhráli rozdílem zhruba 1,3 milionu hlasů.

Rozhodnutí volební komise o započítání neorazítkovaných hlasů, učiněné na poslední chvíli, označili za protiprávní pozorovatelé OBSE. Prezident Erdogan k tomu uvedl, že Turecko nebude uznávat "politicky motivované závěry". I podle tureckého ministerstva zahraničí kritika od zástupců OBSE postrádá objektivitu a nestrannost.

Komentář světa

Německá kancléřka Angela Merkelová v reakci na výsledky referenda vyzvala Erdogana, aby vedl dialog se všemi politickými stranami. Totéž uvedl úřad francouzského prezidenta Françoise Hollandea. Francouzské ministerstvo zahraničí, stejně jako šéf španělské diplomacie vyzvalo tureckou vládu, aby respektovala evropskou konvenci o lidských právech.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko považuje referendum za tureckou vnitřní záležitost a že jeho výsledek by měli všichni respektovat.

Bílý dům podle mluvčí Seana Spicera počká s komentářem na zprávu "mezinárodní komise", která bude hotova během 10 až 12 dnů. Agentura Reuters nicméně s odvoláním na zdroj z tureckého prezidentského paláce uvedla, že prezident Donald Trump volal Erdoganovi a gratuloval mu k vítězství v referendu.

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka stojí Turecko po referendu na prahu zásadních politických změn. Zaorálek též na twitteru uvedl, že Ankara zůstává důležitým partnerem pro Česko i pro EU a spojencem v NATO. Dodal, že vývoj v této zemi je třeba pozorně sledovat.

Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz zopakoval, že Evropská unie by měla zastavit vstupní jednání s Tureckem.

K rozhovorům s EU Erdogan zopakoval, zvažuje referendum o jejich pokračování. Před svými příznivci v Ankaře též řekl, že pro Turecko není důležité, zda s ním Brusel jednání zastaví.

Turecká lira po referendu výrazně posílila, když si v pondělí vůči americkému dolaru připsala více než dvě procenta. Podle expertů výsledek referenda snižuje pravděpodobnost předčasných voleb v Turecku a trh zřejmě vítá pokračování stability.

Turecká národní bezpečnostní rada v pondělí doporučila vládě prodloužit o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Ten byl v Turecku zaveden loni v červenci po neúspěšném pokusu části armády o převrat a byl už několikrát prodloužen. Očekává se, že vláda doporučení bezpečnostní rady přijme.