Zaznamenává válečná zvěrstva. Američan Fred Abrahams je členem speciálního týmu organizace Human Rights Watch, který podává zprávy o porušování lidských práv v nejnebezpečnějších částech světa. Jeho práci popisuje dokumentární film E-Team, který byl uveden na letošním ročníku festivalu Jeden svět. "Nevidím žádné řešení," říká Abrahams o válce v Sýrii a Iráku.
Vaše poslední mise se odehrávala v severním Iráku, kde jste dokumentoval zvěrstva Islámského státu (IS). S čím jste se tam setkal?
Už jsem viděl hodně válek, ale IS dostal násilí na úplně novou úroveň. Je na něm zajímavé především to, že své zločiny neskrývá, jak se snaží většina takových skupin, což mi vlastně dává práci. Oni je sami ohlašují, propagují, jsou na ně hrdí, chtějí, aby o nich svět věděl. Zločiny jsou opravdu šokující. Přitom to nekončí, pořád to pokračuje. Jde o jasné útoky proti menšinám. Já jsem se soustředil na jezídy. A to, co jim provádějí, je zločin proti lidskosti. Zabili stovky mužů, zajali ženy a dodnes je drží. Používají je jako sexuální otrokyně, někdy jde přitom o dvanáctileté dívky. Je to vážně extrémně hnusná záležitost.
S jezídskými rodinami jste osobně mluvil...
Setkal jsem se s některými ženami, které utekly. Netuší, co se teď děje s jejich blízkými, které IS ještě drží. Hodně lidí mi ukazovalo fotografie svých příbuzných, začali plakat, zhroutili se z toho.
Co ostatní strany bojů? Nebudou se přívržencům IS mstít, až získají převahu? Irácká armáda už dobývá zpět Tikrít.
Pozornost je teď upřena na Islámský stát. Zaslouženě. Ale lidská práva jsou už teď ve velkém porušována i druhou stranou. Nejvíc se bojím právě toho, že po všem tom násilí, které IS páchá, bude moci druhá strana ospravedlnit snad jakoukoli reakci. To se týká i Američanů a států NATO. Musíme je porazit, tak musíme udělat cokoli. To je šílené i z politického hlediska, způsobí to jen další problémy.
Irácká vláda s podporou Íránu v bojích také porušuje lidská práva. Kurdové jsou o něco lepší, nikoho nemasakrují, vyhánějí ale vracející se Araby z dobytých oblastí. Využívají situace, aby rozšířili své území. To, co se stalo jezídům, je nepředstavitelné, teď se ale mstí. Zabíjejí Araby. Je to oko za oko. I v Sýrii - je to tam tak zlé, že Západ začal v Asadovi vidět partnera. Přitom použil chemické zbraně. IS je takové zlo, že chlápek, který nasadil chemické zbraně, není tak zlý. Je to šílené.
Mohou být pachatelé těchto zločinů někdy potrestáni?
Když jsem byl v Jugoslávii během kosovské války, lidé se mě ptali na totéž. Milošević přece nemůže být nikdy souzen... Nakonec ale skončil v Haagu. Dnes je to asi o dost těžší, už jen proto, že Irák je z pohledu Západu dále než bývalá Jugoslávie. Nebudu ale říkat, že je to nemožné. Spravedlnosti může být dosaženo a my o to musíme usilovat.
* Jaké bylo svědčit proti Slobodanu Miloševičovi?
* Z čeho má největší strach?
* Jak přesně jeho práce v praxi vypadá?
* Kde ve světě se vraždí bez zájmu médií?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které je v prodeji od pondělí 23. března.
