Afghánské výročí
Boje Američanů dosáhly stejné délky jako boje Rusů

Spojenými státy vedená koalice zažila dnes v Afghánistánu historický okamžik. Pod Hindúkušem bojují stejně dlouho jako kdysi sovětské jednotky - konkrétně devět let a 50 dní. Rusové se z Afghánistánu stáhli roku 1989.

Washington a jeho věrní zahájili invazi do Afghánistánu 7. října roku 2001. Hlavním a oficiálním cílem bylo svržení režimu Talibanu. Co se zprvu jevilo jako rychlé vojenské vítězství, se mezitím stalo dlouhou, vleklou válkou, s každodenními útoky a většími a menšími ofenzivami a protiofenzivami.

Po devíti letech bojů hrozí, že Afghánistán vstoupí do historie jako jedna z nejnesmyslnějších válek. Začíná být více než zřejmé, že v budoucnu bude Taliban přinejmenším spoluspravovat zemi.

Západní invaze potrvá výrazně déle než ruská. Minulý týden se NATO na summitu v Lisabonu konečně dohodlo na alespoň hrubém rámci postupného stahování svých jednotek ze země.

Přesto zůstává mnohé nekonkretizováno a je zřejmé, že se vše přizpůsobí konkrétní situaci. Afghánci sice mají roku 2014 převzít odpovědnost za bezpečnost na vlastním území, ale jednotky ISAF tam v určitém počtu stále zůstanou a Západ bude afghánskou vládu nadále vojensky podporovat.

Obě intervence, ruská i americká, trvají sice už stejně dlouhou, ale v mnohém se liší: mají jiné důvody i cíle a také počet obětí se dramaticky liší.

Základní údaje o obou invazích:   

    Doba trvání (u obou devět let a 50 dní):

    SSSR: od 27. prosince 1979 do 15. února 1989.

    NATO (NATO převzalo v srpnu 2003 velení Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti, ISAF): od 7. října 2001.   

    Důvody:

    SSSR: sovětská armáda chtěla v zemi nastolit Moskvě poplatnější komunistický režim.

    NATO: reakce na teroristické útoky z 11. září 2001 v USA poté, co v té době v Afghánistánu vládnoucí islamistické radikální hnutí Taliban odmítlo vydat vůdce teroristické sítě al-Kajda Usámu bin Ládina, který útoky v USA zosnoval.

       Počet obětí:

    SSSR: kolem milionu civilních obětí, zabito 14 454 sovětských vojáků a na 90 tisíc muslimských mudžáhidů. Přes pět milionů lidí uprchlo ze země.

    NATO: údajně dosud zahynulo přes 11 tisíc civilistů, zabito bylo přes 2220 zahraničních vojáků (z toho přes 1300 Američanů), zabito či zajato bylo 10 tisíc až 30 tisíc islamistických bojovníků.

    Počty sil:

    SSSR: celkem nasazeno 545 000 sovětských vojáků, proti Sovětům bojovalo na 250 tisíc mudžáhidů ze všech etnických skupin Afghánistánu.

    NATO: v zemi je nyní v rámci ISAF a operace Trvalá svoboda kolem 140 tisíc zahraničních vojáků (z toho asi 90 tisíc Američanů). Podle amerického experta na Afghánistán Michaela O´Hanlona bojuje proti vojákům mezinárodních sil asi 30 tisíc bojovníků, a to jen Paštunů.