Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům EU volit do Europarlamentu

Zahraničí
7. 6. 2024 12:00
Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům EU volit do Europarlamentu
Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům EU volit do Europarlamentu

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí bosenskosrbského vůdce Milorada Dodika uvedli, že jde odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

Podle Politica tři ministři bosenské vlády z koalice bosenskosrbského vůdce Dodika zablokovali přijetí rozhodnutí, které by rezidentům ze zmíněných tří zemí umožnilo odevzdat svůj volební hlas. "Varovali jsme vás, že rezoluce o Srebrenici bude mít negativní politické důsledky v Bosně a Hercegovině," uvedl na instagramu Staša Košarac, jeden z trojice ministrů, kteří hlasovali proti.

"Ignorovali jste naše názory a argumenty," pokračoval Košarac. "Nyní převezměte odpovědnost a zvykněte si na tento přístup k zemím, které podpořily ostudnou rezoluci," dodal politik.

Slovinská ministryně zahraničí Tanja Fajonová označila krok za "nepřijatelný", píše Politico. Poukazuje na skutečnost, že Bosna a Hercegovina v březnu dostala zelenou k zahájení přístupových jednání o členství v Evropské unii.

Krok bosenskosrbských ministrů kritizovali někteří další členové vlády multietnického balkánského státu. Bosenský ministr zahraničních věcí Elmedin Konaković rozeslal svým slovinským, rumunským a polským protějškům dopisy, ve kterých uvádí, že poslední události "ukazují na destruktivní úmysl poškodit bilaterální vztahy mezi Bosnou a Hercegovinou a jejími evropskými spojenci". "Tento krok byl proveden pod zhoubným ruským vlivem, který v Bosně a Hercegovině nabírá stále více na síle," uzavřel Konaković.

Valné shromáždění OSN 23. května schválilo návrh, aby si svět každý rok připomínal genocidu v bosenské Srebrenici vždy 11. července, což byl den obsazení Srebrenice silami generála Ratka Mladiče v roce 1995. Pro návrh připravený Německem a Rwandou hlasovalo 84 zemí včetně České republiky, Francie, Británie či Spojených států. Hlasování se zdrželo 68 delegací a 19 zemí včetně Srbska, Ruska, Číny nebo Maďarska bylo proti.

Za bezpečnost Srebrenice v roce 1995 tehdy měly ručit mírové sbory OSN, početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se však Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž zahynulo přes 8000 lidí, většinou bosenských muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Depositphotos

Další čtení

Pět dní pod troskami. V Barmě vytáhli ze sutin živého muže. VIDEO

Zahraničí
2. 4. 2025

USA oznámily posílení svého letectva na Blízkém východě

Zahraničí
2. 4. 2025

Vulkán nedaleko Reykjavíku chrlí lávu, oblast zasáhlo zemětřesení 5,6 stupně

Zahraničí
1. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ