Emigrace
Brexit: Vrátí se Poláci domů?

Vrátí se? To je asi hlavní otázka, která zní v polských médiích před blížícím se odchodem Velké Británie z Evropské unie. Řeč ve výše zmíněné otázce není o Britech, ale o krajanech žijících a pracujících ve Spojeném království. Poláci jsou podle britských statistik spolu s Indy nejsilnější skupinou cizinců v Británii.

"Většině Poláků žijících na ostrovech se brexit nelíbí. Ale donutí je to k návratu?" položil si otázku deník Rzeczpospolita. Z téměř milionu Poláků v Británii si o postavení usedlíka požádala zatím asi třetina, přibližně 350 tisíc lidí. Čas na vyřízení formalit mají až do konce příštího roku, ale i tak se spekuluje, kolik z nich dá přednost návratu do vlasti.

"Uvažujeme se snoubenkou, že se vrátíme. Ona čeká dítě, což znamená, že si budeme muset pronajmout větší byt, na který půjde celý plat. Ale jestli máme žít ze dne na den, tak raději doma. Na ostrovech bude Polák vždy člověkem druhé kategorie," svěřil se deníku Damian Lawer, sedmadvacetiletý vystudovaný politolog, který v Británii pracuje jako recepční. "Když jedu za rodiči po nové dálnici, vidím, jak moc unie pomohla v rozvoji Polska. Ale Britové si brexitem střelili vlastní gól a teď nevědí, co s tím," míní.

Polské úřady chtějí využít příležitosti, aby se sen o velkém návratu stal skutečností. Polský velvyslanec v Londýně nabádá krajany, aby o návratu vážně uvažovali. "Rychle se rozvíjející ekonomika naší země dává občanům stále větší možnosti rozvoje a dobrých životních podmínek," tvrdí například.

Polské ministerstvo podnikání a technologií vyrazilo na jarní trhy práce do Londýna s nabídkou pro místní Poláky na uplatnění ve vlasti. V krajanských médiích na ostrovech se lze dočíst rad ohledně co nejlepšího, tedy nejlacinějšího převodu peněz do vlasti.

Vliv brexitu na Polsko

"Narůstá všeobecný pocit nejistoty v mnoha oblastech života, od příštích plateb za studia až po podmínky podnikání, od podmínek obchodu s EU až po perspektivy britské ekonomiky. U mnoha Poláků to napomáhá k rozhodnutí vrátit se domů," myslí si Barbara Drozdowiczová z East European Resource Centre.

Ne že by jiné starosti nebyly. Británie je po Německu druhý největší obchodní partner z hlediska polského vývozu, a tak není divu, že se polské firmy brexitu obávají, prý hned nejvíce po irských, jak upozorňuje list Dziennik Gazeta Prawna.

Polsko se obává i nepříznivých dopadů v podobě horšího cestování kvůli přísnějším kontrolám na britských hranicích, dražšího vzdělávání kvůli vyššímu školnému pro polské studenty na britských školách, či menšího příspěvku z fondů Evropské unie pro jejich největšího odběratele kvůli odchodu Británie jako plátce. Obávají se ale i potíží pro 40 tisíc polských firem v Británii, zdražení potravin na ostrovech i ztrát vývozců - polští výrobci potravin podle odhadů mohou přijít až o 100 milionů eur ročně (asi 2,6 miliardy korun), napsal server Money.pl. A odhadl, že brexit by mohl vyústit v návrat až 400 tisíc Poláků do vlasti.

"To by byl možná první pozitivní efekt brexitu. Jiné zatím není vidět," soudí Rzeczpospolita. "Poláci pobyt na ostrovech vždy považovali za něco dočasného. Ale o návratu rozhodně více Poláků mluvilo, než se pro něj fakticky rozhodlo. Možná ale brexit přiměje mnoho z nich tyto plány uskutečnit," domnívá se komentátor deníku. Připomněl, že Polsko z hlediska životní úrovně letos předstihne Portugalsko a rychle dohání Španělsko, a tak "Poláci mají čím dál méně důvodů zůstávat v Británii s jejím nestabilním politickým systémem, restriktivní politikou vůči emigrantům a rostoucí izolací vůči EU".