Hlavní milníky čínského vesmírného programu (k čínské vesmírné stanici Tchien-kung v noci na dnešek z pouště Gobi odstartovala loď Šen-čou 16 s trojicí astronautů, kteří vystřídají dosavadní posádku stanice, na palubě lodi je poprvé i civilista):
24. dubna 1970 - Z čínského vesmírného střediska Ťiou-čchüan byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země první čínská družice Tung-fang-chung 1 (Východ je rudý).
Leden 1992 - Pod označením Projekt 921 navrhl Šanghajský úřad pro astronautiku program pilotovaných letů do vesmíru; vláda jej schválila roku 1993.
1994 - Spolupráce s Ruskem na vývoji kosmické lodě Šen-čou (Božská loď) a vyhovující verze nosné rakety Čchang-čeng (Dlouhý pochod); v Pekingu začala výstavba "vesmírného města", Pekingského vesmírného velícího a kontrolního střediska (BACC).
19.-20. listopadu 1999 - Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Země svůj první vesmírný modul bez posádky. Modul Šen-čou podobný americkému raketoplánu strávil na oběžné dráze kolem planety 21 hodin a oblétl ji 14krát.
9.-16. ledna 2001 - Nosná raketa Čchang-čeng-2F vynesla do vesmíru loď Šen-čou 2 s opicí, psem, králíkem a hady na palubě.
25. března - 1. dubna 2002 - Oběžnou dráhu Země brázdila kosmická loď Šen-čou 3 s figurínou tchajkonauta (čínský výraz pro astronauta či kosmonauta).
15.-16. října 2003 - Čína vyslala do vesmíru svou první pilotovanou raketu - kosmickou loď Šen-čou 5. Čína se tak stala po Rusku a USA třetí zemí na světě, která do vesmíru vyslala svou vlastní kosmickou loď s lidskou posádkou.
24. října 2007 - Čína vypustila první měsíční sondu Čchang-e 1 (pojmenovanou podle bohyně Měsíce z čínské mytologie).
27. září 2008 - Kosmonaut Čaj Č'-kang jako první čínský kosmonaut v historii vystoupil z vesmírné lodi Šen-čou 7 zhruba na 13 minut do volného prostoru.
29. září 2011 - Čína vypustila na oběžnou dráhu první, zkušební modul Tchien-kung 1 v rámci programu své budoucí vlastní vesmírné stanice Tchien-kung (Nebeský palác). O měsíc později země vypustila na oběžnou dráhu nepilotovanou vesmírnou loď Šen-čou 8, která se s modulem úspěšně spojila.
16.-29. června 2012 - Čínská vesmírná loď Šen-čou 9 s tříčlennou posádkou, jejíž členkou byla poprvé v historii čínského vesmírného programu také žena, kosmonautka Liou Jang, se při své misi na oběžné dráze spojila s modulem Tchien-kung 1.
14. prosince 2013 - Na Měsíci měkce přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a Rusku třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj stroj. Šlo o první měkké přistání na Měsíci od roku 1976, kdy tam dorazila sovětská sonda Luna 24.
16. srpna 2016 - Čína jako první na světě vypustila satelit vybavený kvantovou kryptografickou technologií, která umožňuje lepší ochranu před hackery a odposloucháváním. Družice byla pojmenována Mo-c' na počest čínského filozofa z 5. století př.n.l.
25. září 2016 - Čína uvedla do provozu největší teleskop na světě určený k výzkumu vesmíru; zařízení FAST s talířovou anténou o průměru 500 metrů bylo vybudováno během pěti let v provincii Kuej-čou na jihozápadě země.
3. ledna 2019 - Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Na palubě sondy byly přístroje ke geologickému průzkumu odvrácené strany Měsíce a k biologickým experimentům.
1. prosince 2020 - Na Měsíci úspěšně přistála čínská sonda Čchang-e 5. Sonda, která se po patnácti dnech vrátila na Zemi, dopravila poprvé od roku 1976 vzorky horniny z měsíčního povrchu. Čína se tak stala po USA a bývalém Sovětském svazu třetí zemí, která z Měsíce odebrala vzorky horniny a vrátila se s nimi na Zemi.
29. dubna 2021 - Čína vypustila do kosmu základní modul své první vlastní orbitální stanice Tchien-kung, která vzniká bez pomoci jiných států.
15. května 2021 - Čínský vesmírný modul úspěšně přistál na planetě Mars. Mise Tchien-wen začala v červenci 2020 startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda - tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem - v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu. Po přistání modulu na rudé planetě zahájilo svoji misi robotické vozítko Ču-žung, které mimo jiné shromažďuje údaje o podzemní vodě a zjišťuje známky možného života v minulosti. Čína se tak stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit a vysadit funkční aparát.
17. června 2021 - Čína dopravila tříčlennou posádku vesmírné lodi Šen-čou 12 na svou nově budovanou vesmírnou stanici. Šlo o start prvního čínského pilotovaného kosmického plavidla za posledních téměř pět let.
30. května 2023 - K čínské vesmírné stanici Tchien-kung v noci z pouště Gobi odstartovala loď Šen-čou 16 s trojicí astronautů, kteří vystřídají dosavadní posádku stanice. Na palubě kosmické lodi je poprvé i civilista, vědec Kuej Chaj-čchao.
