Čínské úřady propustily na svobodu dva disidenty poté, co si odpykali osm let vězení za podvracení státu. S odvoláním na sdružení obránců lidských práv Human Rights in China sídlící v New Yorku informovala agentura AFP.
Dnes je tomu právě rok, co v Tibetu vypukly krvavé protičínské nepokoje. V této souvislosti Peking varoval Západ, aby se nevměšoval do záležitostí této nepokojné oblasti, v níž dnes byla výrazně posílena bezpečnost a která je odříznuta od okolního světa.
ČTĚTE TAKÉ: Čína: Tibet je pod naší vládou ráj na zemi
Sedmatřicetiletý Jang C´-li a o rok mladší Čang Chung-chaj, kteří patři k disidentské skupině Nová mládež, se dostali na svobodu tento čtvrtek, upřesnilo sdružení Human Rights in China. Nová mládež je diskuzní uskupení, které nastoluje otázky spojené s politickými reformami a demokracií.
Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic uvítala osvobození "kyberdisidenta" Jang C´-liho jako "symbol boje proti cenzuře v internetovém prostoru".
"Čína přesto zůstává pro kritické hlasy směřující proti Komunistické straně Číny jedním z největších vězení na světě, a to ať jde o novináře či o obyčejné lidi využívající internet," konstatuje prohlášení, které Reportéři bez hranic vydali.
Informatik Jang C´-li a spisovatel Čang Chung-chaj byli zadrženi v roce 2001, k osmiletému vězení za podvracení státu byli odsouzeni o rok později. Další dva členové Nové mládeže Ťin Chaj-kche a Sü Wej dostali desetileté tresty a jsou stále ve vězení.
Skupina údajně získávala mnoho vysokoškoláků a jiných členů, kteří se dorozumívali prostřednictvím internetu a posílali eseje na webové stránky.
Čína tvrdí, že její zákony dávají občanům záruky svobody projevu a vyjadřování, ale kritici bývají často zatčeni za podvratnou činnost, což může znamenat vysoké tresty vězení.
Jang C´-li a Čang Chung-chaj jsou ještě na dva roky zbaveni svých politických práv, včetně svobody projevu a shromažďování, uvedlo sdružení Human Rights in China.
Čína dnes v souvislosti s výročím loňských krvavých nepokojů v Tibetu varovala Západ, aby se nevměšoval do záležitostí této nepokojné oblasti, v níž byla výrazně posílena bezpečnost a která je odříznuta od okolního světa. Tento týden rovněž uplynulo 50 let od protičínského povstání v Tibetu, při němž v roce 1959 zemřelo nejméně 80 tisíc lidí.
Peking požádal francouzskou tiskovou agenturu AFP o omluvu za to, že omylem přinesla fotografii zbraní na výstavě v Tibetu, napsala v pátek agentura Nová Čína. AFP již opravu zveřejnila.
Vztahy mezi Čínou a Francií byly napjaté od loňska, kdy se prezident Nicolas Sarkozy setkal s tibetským vůdcem dalajlamou. Čína dalajlamu obviňuje ze snah o dosažení samostatnosti Tibetu. Dalajlama to popírá a říká, že mu jde jen o skutečnou autonomii.
Nepokoje propukly ve Lhase loni 14. března. Následovalo pak několik dní pokojných protestů mnichů, celá tibetské oblast však byla zmítána nepokoji, při nichž přišlo o život 19 lidí. Exilové skupiny uvádějí, že při potlačování nepokojů zahynulo přes 200 lidí.
Peking slíbil, že letos bude v této oblasti klid. V Tibetu a etnických tibetských oblastech v okolních provinciích jsou rozmístěny silné vojenské oddíly a nemají sem přístup zahraniční novináři ani turisté.
ČTĚTE TAKÉ: Dalajlama: Tibetská kultura je na pokraji vymření
Tibetská kultura přežívá díky školám v Indii
Několik izolovaných protestů v posledních týdnech, včetně sebeupálení jednoho z mnichů v klášteře Kirti ve S'-čchuanu, však ukazuje, že protesty pokračují. Mnoho Tibeťanů prohlásilo, že budou pokračovat v tichém protestu a truchlení pro ty, kdo loni zahynuli.
Obyvatelé Lhasy na telefonní dotazy agentury Reuters uvedli, že dnešek je zde stejně jako každý jiný den, ale odmítli komentovat bezpečnostní situaci. Na webových stránkách městského úřadu o ní nejsou žádné informace. Čínská média výročí většinou ignorují.
Ilustrační foto: ČTK/AP
