Čínský důl na měď ohrožuje dávné nálezy

Zahraničí
16. 11. 2010 17:45
Miliardy a miliardy pod povrchem země. Afghánci doufají ve světlejší zítřky.
Miliardy a miliardy pod povrchem země. Afghánci doufají ve světlejší zítřky.

Byl to jen další den na skalnatém svahu kopce, kde archeologové a dělníci dolovali ven sochy Buddhů a odkrývali rozsáhlý, 2600 let starý buddhistický klášter. Číňanka v kalhotách chránící se deštníkem před palčivým afghánským sluncem se jich zdvořile přeptala, jak jsou daleko. Její zájem nebyl náhodný.

Tato žena zastupuje čínskou společnost, která by v Mese Ajnaku velmi ráda otevřela druhý největší dosud nevytěžený měďný důl na světě. Ale ta měď leží právě pod archeologickým nalezištěm, píše agentura AP.

Tento důl je ústředním bodem čínského zájmu investovat v Afghánistánu, tedy v zemi, která se stále snaží odlepit ekonomiku ode dna, kam ji dostala nekončící válka. Peking má na dolu podíl v hodnotě 3,5 miliardy dolarů. Jde o zatím největší zahraniční investici v Afghánistánu a zároveň i nohu strčenou do dveří pootevřených pro budoucí dohody o těžbě dosud převážně nevytěženého afghánského nerostného bohatství včetně železa, zlata či kobaltu.

Afghánská vláda doufá, že jí z dolu poplyne roční zisk 1,2 miliardy dolarů, nemluvě o vytvoření zoufale potřebných pracovních míst.

Miliardy a miliardy pod povrchem země. Afghánci doufají ve světlejší zítřky. Ale Mese Ajnak v provincii Lógar je v pasti mezi afghánskými nadějemi pro budoucnost a historií. Archeologové chvátají zachránit, co mohou, z velkých náboženských center ze sedmého století před naším letopočtem, která lemovala slavnou Hedvábnou stezku spojující Asii a Blízký východ. Ruiny, mezi nimiž je i klášter a svatyně známé jako stúpy, by pravděpodobně byly z větší části zničeny, jakmile začnou práce v dole.

Nad nastalou situací visí vzpomínka na Buddhy z Bámjánu, sochy tyčící se do výšky šesti metrů v centrální části Afghánistánu, které nechal v roce 2001 rozstřílet tehdy vládnoucí Taliban, který je považoval za "pohanské symboly". Nikdo si nepřeje být obviňován z podobného ničení historie v Mese Ajnaku ve východní části země.

Čínská, vládou podporovaná společnost China Metallurgical Group (MCC) by chtěla začít s budováním dolu do konce roku 2011. Ale na základě neformální dohody s kábulskou vládou údajně dala archeologům tři roky na záchranné výkopové práce.

Ovšem archeologové, kteří na tomto místě pracují od letošního května, říkají, že ani to nebude dost času na plnou záchranu. "Naleziště je tak rozsáhlé, že by to vydalo na desetiletou archeologickou misi," řekla archeoložka Laura Tedescová, kterou na práce v Afghánistánu zajistilo americké velvyslanectví. Tři roky by stačily jen na zdokumentování toho, co tam je, dodala.

Francouzský archeolog Philippe Marquis, který působí na místě jako poradce, si postěžoval, že záchranné práce jsou nekoordinované a brzdí je nedostatek peněz i lidí. Na ploše dvou čtverečních kilometrů pracuje zhruba 15 afghánských archeologů, tři francouzští poradci a pár desítek dělníků. Na podobně rozlehlé a bohaté naleziště by přitom za normálních okolností byl potřeba tým čítající dvě desítky archeologů a stovku dělníků.
"Tohle je pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších bodů podél Hedvábné stezky," řekl Marquis. "To, co už tady máme, by naplnilo afghánské národní muzeum."

Vykopat se povedlo klášterní komplex s chodbami a místnostmi vyzdobenými freskami a naplněnými hliněnými i kamennými sochami stojících i ležících Buddhů, z nichž někteří měří až tři metry. Prostor, který býval dvorem, je pokrytý stúpami vysokými 1,2 až 1,5 metru. Zatím bylo objeveno více než 150 soch, ovšem některé zůstávají na místě nálezu.

Afghánský a francouzský archeolog poblíž čínského dolu na měď.Ty velké jsou příliš těžké pro přesun a v případě těch malých chybí týmu archeologů potřebné chemikálie, které by zabránily jejich rozpadnutí v případě vyjmutí ze země.

Tým doufá, že se mu povede vyzvednout část větších soch a svatyní před začátkem zimy, která může přijít už tento měsíc, ale pořád ještě nedostal jeřáb a další vybavení, které je k tomu třeba.

Afghánští archeologové věděli o významu Mese Ajnaku od 60. let minulého století, ale vykopávky byly prakticky nulové. Když Číňané v roce 2008 uzavírali s vládou v Kábulu dohodu o těžbě mědi, žádná část jednání se netýkala vykopávek - jen peněz, bezpečnosti a vybudování železnice pro přepravu vytěžené mědi z prašných lógarských kopců. Ale malá skupinka afghánských a francouzských archeologů spustila poprask a historické památky se ocitly na pořadu dne.

Nikdo ovšem neví, jak dlouho ještě budou moci pokračovat, než MCC dojde trpělivost a začne s těžbou.

Autor: ČTK , AP

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ