Když v srpnu 1921 moravský učitel Alois Král objevil za pomoci místního myslivce Adama Mišury a dalších pomocníků z okolí Oty Hrabala a Jarmily Vránové na severním svahu Nízkých Tater Demänovskou jeskyni svobody, netušil, že jde o první krok k odhalení nejrozsáhlejšího systému jeskyň na Slovensku.
Soustava Demänovského jeskynního systému dnes dosahuje úctyhodné délky 40 kilometrů. Už v roce 1922 začaly proražením nového vstupu práce na zpřístupnění Demänovské jeskyně svobody a před 100 lety, 10. srpna 1924, mohli krásu osvětlených útvarů této jeskyně obdivovat první návštěvníci.
Nejhezčí a nejnavštěvovanější z jeskyní rozsáhlé soustavy Demänovských jeskyní je dlouhá přes 11 kilometrů, nejdelší zpřístupněný okruh pro veřejnost má přes dva kilometry. Jeskyně má zajímavý systém chodeb, podzemních síní a dómů a vyniká množstvím a pestrostí krápníkových útvarů všech druhů. Vedle bílých krápníků se zde vyskytují krápníky zbarvené žlutě, růžově, červeně či fialově, místy mají zbarvení také šedé, tmavě zelené až černé. Všechny krápníkové útvary jsou ve stadiu růstu, jsou živé, s vysokým leskem, což nebývá v ostatních jeskyních tak časté. Jeskyní také protéká podzemní tok říčky Demänovky a nachází se zde několik jezírek.
První zmínky o Demänovských jeskyních pocházejí z roku 1299, nevztahují se ale k žádné konkrétní jeskyni. V roce 1672 se objevila první zmínka o části dnešní Demänovské ledové jeskyně, kdy byla ovšem nazývána Dračí jeskyní. V jeskyni se totiž našly kosti medvěda, které byly považovány za ostatky draka. Jedná se o jednu z nejstarších popsaných jeskyní v Evropě.
