V Hongkongu dnes začal proces s 13 lidmi, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu a byli obviněni z výtržnictví, nezákonného vstupu do budovy zákonodárného sboru a poškozování majetku. Informovala o tom agentura AFP, podle níž některým hrozí až doživotní trest.
Do budovy hongkongského parlamentu pronikly 1. července 2019 stovky demonstrantů. Ti se předtím zúčastnili protestního průvodu proti návrhu zákona umožňujícího vydávání zatčených lidí do pevninské Číny.
Demonstranti v parlamentních prostorách rozbíjeli sklo a nábytek, ničili obrazy a pomalovali zdi graffiti. Mnoho demonstrantů následně z místa uteklo, policie ale řadu z nich později identifikovala. Třináct jich nyní stojí před soudem.
Sedm lidí se dnes k výtržnictví přiznalo výměnou za stažení dalších obvinění vznesených vůči nim. Hrozí jim až desetiletý trest.
Šest demonstrantů, kteří se nepřiznali, čelí rovněž obvinění z nezákonného vstupu do budovy parlamentu a poškozování majetku. I těm hrozí až doživotí. Předpokládá se, že soudní proces potrvá 44 dní.
"Nikdy jsem nelitovala boje za svobodu, spravedlnost a demokracii," napsala na facebooku jedna z obviněných Althea Suenová.
V souvislosti s protivládními protesty bylo v Hongkongu od roku 2019 zadrženo více než 10.200 lidí. Protesty byly největší, jakým čínská vládnoucí komunistická strana čelila od demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989.
Čína, která v roce 1997 převzala od Británie správu nad Hongkongem, zavedla v reakci na demonstrace národní bezpečnostní zákon. Západní vlády jej kritizují jako nástroj pro stíhání demokratických aktivistů a dalších odpůrců režimu. Hongkongské a čínské úřady tvrdí, že díky zákonu se podařilo obnovit stabilitu Hongkongu.
