Originální nacistické noviny v kiosku a ve vaší schránce? Věc, jež se dlouhé desítky let po druhé světové válce zdála v Německu nemyslitelnou, je od tohoto čtvrtka realitou. O oživení plátků z dob nacismu v letech 1933 až 1945 se pod heslem osvěty postaral britský vydavatel Peter McGee.
V regálech novinových stánků v Německu jsou od 8. ledna 2008 k dostání přesné kopie novin z časů nacionálního socialismu. Hned v první nabídce, jež obsahuje troje noviny, si čtenář může na titulní stránce vychutnat sloupek jistého Josepha Goebbelse, pozdějšího říšského ministra propagandy a ještě mnohem později, na samém konci jeho kariéry i života, zmocněnce pro totální válku. Název jeho článku zní „Udělejme si čistý stůl".
Ve startovací sérii vyšly ve čtvrtek pohromadě troje noviny z 30. ledna 1933 (nacionální list Deutsche Allgemeine Zeitung, nacistický plátek Angriff a komunistické noviny Kämpfer), tedy ze dne, kdy se stal Adolf Hitler říšským kancléřem.
Projekt Zeitungszeugen (Novinoví svědci) počítá s tím, že každý týden tohoto roku se v trafikách objeví vždy dvoje až troje noviny z doby nacismu. Výjimku tvoří jen první vydání, které musí čtenářům stačit týdny dva.
Několik nejpřednějších současných historiků dalo McGeeovi v jeho počínání požehnání, aby jej mimo jiné nikdo nemohl obviňovat z propagace nacismu. A nejen to. Věhlasní němečtí historici jako Wolfgang Benz, Hans Mommsen či Peter Longerich v projektu působí nejen jako poradci, ale spolu s dalšími kolegy doplňují čtivo z časů nacismu analytickými texty.
Britský nakladatel McGee sází na to, že stará žurnalistická moudrost Nic není staršího než včerejší noviny neplatí pro noviny předvčerejší. Každý týden si tak budou moci Němci listovat za 3,90 eura čtivem z dob nacionálního socialismu.
Kdo si obstará roční předplatné, vyjde ho jedno vydání na 3,30 eura. To vše s dobovými kulturními, sportovními a dalšími přílohami.
Druhé vydání bude zahrnovat výtisky liberálního deníku Vossische Zeitung, sociálnědemokratického listu Vorwärts a nacistického deníku Völkischer Beobachter ze dne 28. února 1933, což byl den po požáru Říšského sněmu.
V pozdějších vydáních Zeitungszeugen se objeví i exilové noviny, v nichž emigranti kritizují poměry ve své vlasti, a dokonce několik vydání švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung s komentáři od spisovatele Thomase Manna, jenž už tehdy žil v USA.
Kritické hlasy vůči novému podniku znějí umírněně, dokonce i z řad německé židovské obce. Na výtku, že se nová tiskovina může stát kultovní záležitostí neonacistů, experti na hnědou scénu namítají, že extrémní pravice raději získává informace a propagační materiály z internetových stránek z USA. Jazyk 30. a 40. let minulého století jí prý moc neoslovuje.
První vydání vyšlo v Německu v ambiciózním nákladu 300 tisíc výtisků. Redakce poukazuje na zkušenosti z osmi evropských zemí, kde se už projekt uskutečnil. Loni to bylo Rakousko, kde si časopis NachRichten každý týden kupovalo zhruba 10 tisíc lidí, startovací vydání vyšlo nákladem 30 tisíc exemplářů. Německo má přitom zhruba desetkrát více obyvatel.
Foto: archiv
