Během několika hodin mohlo dojít k vysoce nebezpečné změně rovnováhy za časů studené války. Podle plánů východoněmecké armády a sovětských vojsk rozmístěných na území NDR měl být dobyt Západní Berlín během pouhých šesti sedmi hodin.
Na toto téma vysílá dnes večer německá televize RBB (Radio Berlin Brandenburg) dokument s názvem Případ X. Jak chtěla NDR dobýt Západní Berlín (Der Fall X. Wie die DDR West-Berlin erobern wollte").
Úvodní recenze v německém tisku nechávají tušit, že jde o nadprůměrně kvalitní a zajímavé dokumentaristické dílo. Ostatně na důkladné filmové zpracování čekalo toto téma dvě desítky let.
ČTĚTE TAKÉ: Německo před soudem kvůli dluhům z časů Hitlera
Svaz vyhnanců slaví výročí. Je to "směšný spolek"?
Podle plánů tajné policie Stasi, východoněmecké lidové armády (NVA) a sovětského generálního štábu bylo pro případ útoku na Západní Berlín obehnaný zdí vybráno několik hlavních cílů.
Prvním bylo strategické místo, kde se kříží třída Kaiserdamm a městský okruh. Kaiserdamm vedoucí po mostě nad dálnicí byl neuralgickým bodem. Jeho ovládnutím by se nemohly spojit americká a britská brigáda, které byly rozmístěny ve městě, v údernou bojovou sílu.
Od svých spojenců by zůstaly odříznutí i francouzští vojáci s kasárnami u letiště Tegel.
Druhými v pořadí důležitosti bylo už zmíněné letiště Tegel a dále pak vzdušné přístavy Tempelhof a Gatow. Všechny na území Západního Berlína.
Téma filmového dokumentu přitom není nijak objevné či překvapivé. Snad každý Západoberlíňan věděl, že NDR se intenzivně připravuje na možné rozplynutí jejich ostrůvku svobody ve východoněmeckém, socialistickém moři. Nanejvýše překvapivé ovšem je, že NDR a Sovětský svaz začaly konkrétně osnovat své útočné plány až roku 1969, jak dokládají rešerše vojenského historika Winfrieda Heinemanna.
Je paradoxní, že to dokládá jediná poznámka od šéfa Stasi, Ericha Mielkeho, jenž byl jinak posedlý konspirací. Plány poprvé přednesl jeden generál NVA na zasedání obranné rady NDR.
Ústřední ideou vojenského plánování v sovětském bloku bylo přenést v případě války konflikt co nejrychleji na teritorium nepřítele.
V pozadí této strategie bylo trauma, jaké Sovětský svaz zažil za 2. světové války od roku 1941 při postupu Wehrmachtu na svém území - se všemi krutostmi a hrůzami této války. S ohledem na studenou válku vedla ale tato premisa nutně k agresivitě, jež mohla snadno vyvolat jaderný konflikt, píše list Die Welt.
Půldenní odpor by byl úspěch
Východoněmecké a sovětské jednotky byly v případě ozbrojeného konfliktu mnohonásobně silnější než jednotky ochranných mocností rozmístěné v Západním Berlíně. Byl by to velmi krátký boj. Někdy se tvrdí že Varšavská smlouva by ovládla západní část Berlína za šest sedm hodin.
Bránit se půl dne by už bylo považováno za úspěch západních vojsk, jež mimo jiné disponovala jen několika desítkami tanků. S nimi ale pilně cvičila.
V Den X měly vojáci NVA prorazit berlínskou zeď na 59 místech. Nejdříve by porazili jednotky protivníka, hned poté se počítalo s ovládnutím infrastruktury, zadržením možných strůjců odporu. Existoval stále aktualizovaný seznam policistů, úředníků, agentů či žurnalistů, kteří měli být zatčeni.
Od roku 1985 pak existoval přesný plán, jak situaci v dobytém Západním Berlíně stabilizovat. Berlínská zeď měla zpočátku zůstat stát, západoněmeckou marku by nahradila válečná měna..., to jen jako příklad.
Poslední konkrétní cvičení armády NDR k útoku na Západní Berlín se datuje z roku 1988, tedy nedlouho před zhroucením východoněmeckého režimu. NVA tehdy jakoby útočila na východoněmecký Magdeburg. Ten ale bránili, kupodivu, Britové, Američané a Francouzi.
Foto: časopis Volksarmee a www.profimedia.cz
