Mlčel k holocaustu, zemřel bizarně. Čeká ho blahořečení?

Byl papež Pius XII. hrdina, který v tichosti zachraňoval Židy před nacisty, anebo si zaslouží punc zbabělce, jenž mlčel k holocaustu? O to se vedou spory už desítky let. V den padesátého výročí jeho bizarního úmrtí, 9. října 1958, však  otázka zněla, zda má být kontroverzní papež blahořečen.

Papež Benedikt XVI. se ve čtvrtek vyslovil pro pokračování procesu beatifikace. Učinil tak při mši k uctění památky Pia XII. Německý Svatý otec však neupřesnil, kdy podepíše dekret otevírající cestu k blahořečení Pia XII. "Papež dekret ještě nepodepsal, považuje za vhodné vyčkat," řekl mluvčí Vatikánu Federico Lombardi.

Benedikt v dnešním kázání uvedl, že Pius XII., který bývá kritizován za příliš pasivní a shovívavé postoje v čase nacismu, se ze všech sil angažoval "na obranu pronásledovaných bez rozdílu náboženství, národnosti a politické příslušnosti", zejména Židů, jimž hrozilo vyhlazení. Vyjádřil politování nad tím, že diskuse o papeži Pacellim (občanské jméno Pia XII.) se nikdy nekonaly v klidu.

"Modlíme se, aby beatifikace služebníka božího Pia XII. šťastně pokračovala," zdůraznil Benedikt.

V pondělí hlavní rabín v izraelské Haifě, Šear-Jašuv Cohen, vyjádřil výhrady nespočetných Židů vůči blahořečení Pia XII. Rabín, který byl prvním židovským hodnostářem pozvaným na biskupský synod do Vatikánu, prohlásil, že Pius XII. "nemůže být považován za vzor a nemůže být blahořečen, poněvadž nepozdvihl svůj hlas proti holocaustu".

Byl Pius, jenž vedl svou církev v letech 1939 až 1958, hrdina, který v tichosti zachraňoval co nejvíce Židů před nacisty, či oportunista, který mlčel k holocaustu, ba „satanský zbabělec", jak ho třeba nazval německý dramatik Rolf Hochhut?

Nezachránil by plamenný papežův protest proti vyvražďování Židů mnohem více životů? Neměl pozdější papež už léta před druhou světovou válkou ve své funkci tvrdě kritizovat Hitlerovu diktaturu, hrozit aktivním nacistům exkomunikací a podporovat protifašistický odboj? Otázky na otázky...

Bylo mlčení zlato?

Fakt je, že ve sporech historiků a teologů se na adresu Pia XII. vyjadřují pochvalně i někteří židovští učenci (naposledy v září na kongresu americko-židovské nadace Pave the Way letos v září v Římě). Občas se v této souvislosti připomíná, že ze svých kazatelen pranýřovali roku 1942 deportace Židů holandští kněží.

A výsledek? Nacisté jejich odvlékání do věznic a koncentráků ještě více urychlili. Veřejná kritika holocaustu se tak ukázala nejen neúčinnou, ale situaci ještě zhoršila.     

Benedikt ve svém čtvrtečním kázání uvedl, že Pius XII. "často jednal v utajení, protože vzhledem k tehdejší složité historické situaci cítil, že to je jediný prostředek, jak se vyhnout nejhoršímu a jak zachránit co největší počet Židů".

Kongregace pro svatořečení se 8. května vyslovila k "heroičnosti ctností" Pia XII. a nyní je na Benediktu XVI., aby k tomu podepsal dekret. To je nezbytná etapa před samotným blahořečením. Benedikt má poslední slovo.

Než však bude spis Pia XII. uzavřen, je třeba ještě potvrdit zázrak, který je k dovršení procesu beatifikace potřebný.

Bizarní smrt zástupce Svatého Petra

Nebyl to ale jen postoj k holocaustu jinak v mnoha směrech vynikajícího papeže, kterým se Pius XII. zapsal do historie. Bylo to i jeho doslova brutální veřejné umírání provázené skandály a kuriózními událostmi.

Když před půl stoletím papež opouštěl tento svět, vysílal rozhlas přímo z pokoje se smrtelným ložem, tisku přihráli záběry umírajícího a balzamování mrtvého těla se nezdařilo, takže bylo nezbytné zabalit Svatého otce do průhledné folie. 

Piovi XII. se udělalo špatně první říjnovou neděli roku 1958 na balkoně jeho letního sídla Castel Gandolfo, když chtěl po krátké řeči požehnat svým ovečkám shromážděným na dvoře paláce.

Jeho osobní lékaři mu nařídili absolutní klid na lůžku, ale už druhý den ráno stihla pontifa těžká mozková příhoda, ztrácel chvílemi vědomí a nemohl mluvit. Příští dny následovaly ještě dva mrtvičné záchvaty, z nichž se už pacient nevzpamatoval.

Zprávy o papežově agónii se mezitím rozběhly po zeměkouli a četné sdělovací prostředky vyslaly k umírajícímu zpravodaje, fotografy, filmaře. Také Rádio Vatikán reagovalo rychle a zřídilo v Castel Gandolfu rozhlasové studio - hned vedle Pia XII. Zámek byl dnem i nocí ozářen reflektory filmových štábů.

Po tři dny se z paláce vysílaly do světa všechny možné zprávy o zdravotním stavu papeže - puls, teplota, krevní tlak. V noci, kdy papež skonal, přenášelo Rádio Vatikán z pokoje umírajícího mši, při níž byl z reproduktorů slyšet těžký dech umírajícího.

Předčasná zpráva o papežově úmrtí

Mediální šílenství kolem pontifova úmrtního lože korunovaly dvě tiskové agentury, které jej pohřbily den před jeho skutečným skonem. Vlajka nad palácem italského prezidenta byla už na půl žerdi, britská královna Alžbeta II., spolkový kancléř Konrad Adenauer a americký prezident Dwight D. Eisenhower už poslali soustrastný telegram, když Vatikán zprávu o úmrtí dementoval. Italská policie zabavovala celé náklady novin s falešnou zprávou.

Papež zesnul ráno 9. října 1958 v 03.52 hodin.

Série faux pas pokračovala balzamováním těla zemřelého, aby mohlo být vystaveno několik dní na veřejnosti. Papežův osobní lékař Ricardo Galeazzi-Lisi tehdy nepoužil tradiční metody a namísto nich dal přednost bylinám a éterickým olejům.

Byl to ale naprostý přehmat a jedním z důsledků byl značný zápach rozkládajícího se těla, při němž upadaly do bezvědomí čestné stráže bdící u zemřelého.

Lékařovy kšefty se snímky umírajícího

Na ceremonie při loučení se s Piem XII. pak vrhl stín nechutný skandál, v jehož centru stál opět osobní papežův lékař. Galeazzi-Lisi si vedl deník s intimními detaily papežovy agónie a vedle toho propašoval do jeho letního paláce fotoaparát, s nímž pořizoval detailní záběry umírajícího. Ty poté nabídl k prodeji několika novinám a časopisům. Zatímco italské listy váhaly, snímky zveřejnila jejich zahraniční konkurence - hlavně francouzská a německá.

Vatikán reagoval obratem a zakázal Galeazzi-Lisimu vstup do svých bran. Italská lékařská komora jej vyloučila ze svých řad.

Foto: AP, Reuters, Time, Wikiopedia a archiv