Pilot zopakoval <span>Blériotův přelet</span> kanálu La Manche

 Blériot - inženýr s hlavou v oblacích

     Ještě dlouho po vzletu bratří Wrightů v prosinci 1903 bylo letectví vnímáno jako něco mezi sportem a pouťovou atrakcí. První důkaz o tom, že letadlo může být i užitečným dopravním prostředkem, přinesl před 100 lety, 25. července 1909, francouzský konstruktér a podnikatel Louis Blériot.

     Toho dne přeletěl z Francie do Anglie kanál La Manche a probudil obrovský zájem o letadla a létání. V novinách tehdy kdosi napsal: "Izolace Anglie jednou provždy skončila."
     Blériot vystartoval na jednoplošníku dřevěné konstrukce Blériot XI s rozpětím křídel sotva osm metrů a látkovým potahem ve 4.35 ráno z místa zvaného Les Baraques v obci Sangatte u severofrancouzského Calais a přistál v 5.12 na louce Northfall u anglického Doveru. Sedmatřicetiletému Blériotovi trval asi 37 kilometrů dlouhý let 37 minut.
      Let se však neobešel bez komplikací. Nad Lamanšským kanálem jej zastihl liják, kdy pilot deset minut prakticky nic neviděl, poté vítr zanesl letadlo z určené trasy trochu na sever. Při přistání rozbil Blériot podvozek i vrtuli a z letadla se vybelhal. Pečlivý celník pak do vstupního formuláře napsal: "Pan Louis Blériot ... řidič jakési létající loďky, kterou nazývá monoplán, přistál v Anglii. Prohlašuje, že nemá žádnou ze známých nakažlivých chorob, proto se mu dovoluje pokračovat v cestě."
      Blériot získal za první přelet kanálu cenu tisíc liber, kterou na tento výkon vypsal londýnský list Daily Mail. Mimochodem - o deset let později, v červnu 1919, získali od stejného listu 10 tisíc liber pilot John Alcock a jeho navigátor Arthur Whitten Brown za první přelet z amerického kontinentu na britské ostrovy bez mezipřistání.
     Louis Blériot se narodil 1. července 1872 v Cambrai na severu Francie a v Paříži vystudoval inženýrství. Zpočátku se věnoval hlavně světelným zdrojům pro automobily: vyráběl a prodával automobilové reflektory vlastní konstrukce. Na světové výstavě v roce 1900 v Paříži však Blériot uviděl "bizarní přístroj podobný velikému netopýru. V tom okamžiku ovládl mne velký sen, který mne oloupil o dřívější klid. Létat!"

     Začínal úplně od začátku, učil se z vlastních chyb.
     V roce 1900 sestrojil úspěšný model ornitoptéry - letadla s mávavými křídly. Snaha postavit zvětšenou verzi letounu, která by unesla i člověka, však ztroskotala a roku 1903 Blériot marného úsilí zanechal. Bez letadel to ovšem dlouho nevydržel. Od roku 1905 je vyráběl společně s Gabrielem Voisinem, později sám. Vyvíjel jednoplošníky, ale ty měly vždy stejný konec: tvůrce je při přistání rozbil. Až o něm noviny psaly jako o "aviatikovi, který se brzy zabije".

     Slavný model číslo XI postavil z posledních peněz, navíc ve chvatu a strachu z úspěchu konkurence.
     Úspěšný přelet kanálu La Manche vynesl Blériotovi - kromě odměny 1000 liber - množství zakázek (rok po letu založil pravděpodobně první továrnu na letadla) na stavbu dalších strojů - jeden z nich zakoupil i český aviatik Jan Kašpar. Tisíce jeho letounů pod označením Blériot-SPAD bojovaly na straně spojenců během první světové války.
      Na rozdíl od mnoha výrobců letadel Blériot nezkrachoval ani po skončení válečného konfliktu. Vyvíjel dopravní letadla, která svými aerodynamickými tvary předběhla dobu.
      Zemřel 2. srpna 1936 ve čtyřiašedesáti letech v Paříži.