Objev století? U Kalefeldu (Dolní Sasko) v centrálním Německu bylo objeveno římsko-germánské bitevní pole ze třetího století našeho letopočtu. Výsledky vykopávek by mohly vyústit v úpravu dějepisných knih. Německá média hovoří mírně nadneseně o „senzačním nálezu".
A dolnosaské ministerstvo vědy tvrdí, že jde o "zatím nejlépe zachované antické bojiště".
Za důležitý zvrat evropských dějin je považována bitva v Teutoburském lese, V roce devět po Kristu zde utrpěly římské jednotky vedené Publiem Quinctiliem Varem zničující porážku, jednu z největších a nejdrtivějšíchv historii římského impéria.
V čele vítězných Germánů stál cheruský kníže Arminius. Muži pod jeho velením zničili tři římské legie, zahynulo kolem 20 tisíc Římanů, jen někteří přeživší se zachránili na Rýně.
Konec panství Říma v dnešním severním Německu byl zpečetěn. Varus spáchal sebevraždu a o několik let později vzdal císař Tiberius snahy o romanizaci Germánie.
Důsledkem bitvy v Teutoburském lese (o její přesné lokalitě se ostatně dodnes vedou dohady) podle dějepisných učebnic bylo, že se hranice Říma ustálily na řece Rýn.
Objev bitevního pole u Kalefeldu naznačuje, že Římané mohli svádět větší boje v hloubi germánského území ještě 200 let po debaklu v Teutoburském lese.
Tým pod vedením okresní archeoložky Petry Lönneové (její specializací je středověk) našel na místě 600 stovek předmětů, hlavně zbraní a jejich částí. Vědkyně hovoří o „senzačním nálezu", který umožňuje „fascinující vhled do dramatického boje".
Místní zemský rada Michael Wickman zdůrazňuje, že oproti dosavadním předpokladům byli Římané i dvě století po prohrané Varově bitvě schopni vést rozsáhlé vojenské operace v Germánii.
Novináři, kteří místo vykopávek navštívili, jej popisují jako velmi nenápadné. Nic opticky nenasvědčuje nějakému senzačnímu nálezu. K vidění je pouze několik tuctů značkovacích kolíků, barevná páska kolem místa prací a papírové cedulky s čísly. Aby si udrželi od těla zloděje, zachovávali archeologové lokalitu v tajnosti před veřejností a do své práce zasvětili jen hrstku lidí.
K zajímavým nálezům mají například patřit kopí, na jejichž špici je materiál DNA, jakož i zbytky dřeva, jehož původ je v Africe a které se použilo na výrobu šípů.
Místní starosta si bez odkazu na jakékoli důkazy myslí, že je velmi pravděpodobné, že se tehdy střílelo s katapulty.
Za „nález století" vděčí archeologové náhodě. Před osmi lety objevil na místě starověké bitvy jeden člověk na procházce nějaký zajímavý předmět. Teprve loni ale onen muž zašel za paní Lönneovou a nález jí ukázal. Odbornice v něm rozeznala nářadí z římské doby a začala kopat v zemi. Aby zjistili, zda někde v blízkost neměli Římané také svůj tábor, použili archeologové i letadla se speciálními kamerami. Po římském ležení zatím není ani stopy.
Tábor z doby císaře Augusta
V uplynulých letech byl u nedalekého Göttingenu objeven římský tábor a několik vedlejších táborů. V zemi se našly četné zbraně, mince, ozdoby a předměty každodenní potřeby. Opevněný areál využívat před dvěma tisíci lety římský vojevůdce Drusus jako zásobovací tábor a opěrný bod. Odtamtud nevlastní syn císaře Augusta podnikl několik tažení proti Germánům směrem k Labi.
Foto: AP a archiv
