Rusové doučují Obamu Afghánistán. Víc mužů, víc mrtvých

Nejdříve posílit jednotky a poté se rychle stáhnout. Nová afghánská strategie amerického prezidenta se v Moskvě setkává s pokyvováním hlavami. Rusko doufá v rychlou stabilizaci země a varuje Západ, aby nespadl do stejné pasti jako ono. Ruští veteráni to ale vidí jinak.

Když bývalý velitel a generál s mnoha vyznamenáními hovoří o nasazení v Afghánistánu, zdůrazňuje roli civilní výstavby a obnovy. „Neměli jsme za úkol zvítězit vojensky," říká. „Naším úkolem bylo zvítězit politicky."

Jeho jednotky prý jen odrážely bandity, kteří na ně útočili a obchodovali s drogami.

Tím, kdo takto hovoří, ale není generál NATO, který filozofuje o operaci ISAF v Afghánistánu, ale je to Boris Gromov. Guvernér Moskevské oblasti, dekorovaný hrdina Sovětského svazu a kdysi velitel 40. sovětské armády, která se pod Hindúkušem snažila zajistit bezpečnost a nainstalovat socialismus. Marně.

Podobně jako se dnes Západ snaží poměrně bezúspěšně naordinovat stabilitu a - pokud možno - trochu demokracie, píše německý magazín Der Spiegel.

V únoru 1989 vedl Gromov poslední sovětské vojáky přes hranici do Afghánistánu. Na hraničním mostě u Termezu se na minutu zastavil a vzpomněl padlých přátel a kamarádů. O život v Afghánistánu přišlo 15 tisíc sovětských vojáků, desetitisíce se domů vrátily zraněné a traumatizované.

V Termezu jsou dnes rozmístěni němečtí vojáci. Se spojenci, hlavně Američany, se snaží přinést Afghánistánu mír a držet v šachu Taliby. Dosud jen s malým úspěchem.

Ruští váleční veteráni sledují Obamu skepticky

Moskva sleduje zoufalé pokusy Američanů se zvláštním zájmem. Kreml vyjádřil spokojenost se záměrem šéfa Bílého domu navýšit jednotky USA o 30 tisíc mužů.

Stabilizace oblasti je koneckonců zájmem všech, sdělilo ministerstvo zahraničí v Moskvě. Afghánistán by se měl stát rychle nezávislým a blahobytným státem osvobozeným od drogové kriminality a terorismu.

V těchto dnech se ale hlásí v Rusku ke slovu četní afghánští veteráni. „Více vojáků prostě znamená víc mrtvých," varuje generál Gennadij Zajcev, kdysi velitel elitní jednotky Alfa (KGB), která roku 1979 dobyla palác afghánského prezidenta Amina a hlavu státu zlikvidovala.

Převelení dalších amerických jednotek do Afghánistánu je nesmyslné, tvrdí také generál Igor Rodjonov, který se rovněž podílel na válečném tažení pod Hindúkušem.

„Už se přece všechno vyzkoušelo," dodává Rodjonov.

Ohlas na novou Obamovu válečnou iniciativu je v Rusku rozdělený. Nepřicházející úspěchy Američanů v Afghánistánu sledovali Rusové v uplynulých letech s jistým uspokojením. Až příliš přetrvával pocit bolesti, že je v osmdesátých letech minulého století mudžáhidi ve válce ponížili.

Rusové nezapomněli, že to byly hlavně Spojené státy a Pákistán, které mudžáhidy vyzbrojovaly a sypaly jim dolary.

Zájem na ztroskotání Západu v Afghánistánu ale Moskva nemá, pokračuje Spiegel. Už vzhledem k sousedství s Ruskem a dále pak se středoasijskými státy.

„Stabilizace situace v Afghánistánu je důležitá i pro nás," komentoval Obamovo rozhodnutí o posilách ruský velvyslanec u NATO Dmitrij Rogozin.

Za Rusů nám bylo lépe, říkají Afghánci

Obama slíbil, že chce polní tažení v Afghánistánu přivést k „úspěšnému konci". V čem má ale tento úspěch spočívat? ptají se v Moskvě.

Aby se dal úspěch změřit, je třeba vidět, jaký cíl sledujeme, zdůrazňuje vydavatel vlivného časopisu Russia in Global Affairs, Fjodor Lukjanov. „Sovětský svaz chtěl v Afghánistánu zavést socialismus. Hodně se investovalo do infrastruktury. USA ale chtěly pouze vyhnat Taliban." Dlouhodobě stanovené cíle, koncept pro Afghánistán ale nikdy neexistovaly, míní Lukjanov.

Dnes Rusové naopak od Afghánců s uspokojením slýchávají, že za Rusů se jim žilo lépe. Nyní už je ale pozdě přehodnocovat strategii výstavby.

Obama slíbil rychlé stažení - pokud možno bez ztráty tváře. To by byl podle Ruska úspěch.

Po odchodu Sovětů vládl v Afghánistánu ještě roky jejich věrný vazal Muhammad Nadžíbulláh. Později ho bestiálně zlynčovali a pověsili Talibové. Západ nyní potřebuje schopného politika podobného Nadžíbulláhovi, míní Lukjanov. Jsou  pochybnosti, zda jím může být volební podvodník a nynější prezident Hamíd Karzáí. Na žádný pád ale Evropa a USA nesmějí podle něj nechat Kábul na holičkách.

Expert na zahraniční politiku Lukjanov je ale skeptický: „Každý země musí své chyby udělat sama."

Foto: Pentagon, ČTK/AP, nizozemská armáda a Wikipedia