Slavná Rosa Luxemburgová leží v lihu na patologii

Rok co rok se německá levice vydává na pouť k hrobu Rosy Luxemburgové v Berlíně. Je to už tradiční rituál. Je ovšem možné, že tělo proslulé aktivistky socialistického a komunistického hnutí leží úplně někde jinde. Soudní lékaři se domnívají, že je to v nemocnici Berliner Charité.

V depozitáři tamní soudní medicíny se už dlouhá desetiletí nalézá tělo vylovené z vody, vlastně jen trup bez hlavy, rukou a nohou.

Šéf oddělení Michael Tsokos si myslí, že jde o tělo zavražděné revolucionářky Rosy Luxemburgové, píše ve svém internetovém vydání německý magazín Der Spiegel. Mrtvá vykazuje udivující podobnost se skutečnou Luxemburgovou, říká Tsokos časopisu.

Podle zkoumání počítačovým tomografem se dá zjistit, že žena měla v okamžiku smrti 40 až 50 let, trpěla artrózou a měla různě dlouhé nohy.

Reálná revolucionářka byla zavražděna ve 47 letech. Trpěla vrozenou vadou kyčle, což tehdy vedlo k odlišné délce jejích dolních končetin.

Šéflékař Tsokos pochybuje, že reálná Luxemburgová byla někdy pohřbena. Svou tezi dokládá různými nejasnostmi, které nalezl v historickém protokolu o pitvě (údajné) Luxemburgové z června roku 1919.

Tsokosovi předchůdci tehdy zkoumali mrtvolu, kterou sice 13. června 1919 pohřbili na hřbitově Berlin-Friedrichsfelde, ale jejíž zásadní znaky nesouhlasily s anatomickou stavbou šéfky socialistů.

Soudní lékaři tehdy zdůraznili, že jimi pitvané tělo nemělo ani vadu kyčle, ani různě dlouhé nohy. Bez výsledku zůstaly rovněž snahy zjistit na lebce nebožky stopy po úderech pažeb zbraní a po průstřelu hlavy.

Je udivující, že si těchto rozporů dosud nikdo nevšiml, míní berlínský historik Jörn Strümpf ve Spiegelu. Luxemburgovou 15. ledna roku 1919 zbili, mučili a poté zastřelili vojáci freikorpsu. Její tělo pak vhodili do průplavu Landwehrkanal. Spolu s Luxemburgovou byl tehdy zavražděn i další přední revolucionář Karl Liebknecht.

Poslední známá slova Rosy Luxemburgové psaná v předvečer jejího zavraždění byla o víře v masy a v to, co nazývala nevyhnutelnou revolucí.

Foto: Wikipedia a Profimedia