Je tomu zhruba půl století, co na střeše světa, v Tibetu, propukla partyzánská válka. Gerilové hnutí podporované USA tehdy zahájilo boj s čínskými okupanty. Asi nejproslulejší akcí tibetského odporu bylo osvobození Jeho Svatosti dalajlamy ze spárů komunistů a jeho ochrana při útěku do indického exilu. V boji Tibeťanů sehráli určitou roli i Češi ve službách CIA.
Uplynulé týdny a měsíce, kdy část Tibeťanů vystoupila zčásti násilně proti čínské nadvládě, se otřásla vžitá představa o nenásilném, mírumilovném a snášenlivém tibetském lidu, jemuž jsou cizí nenávist a negativní emoce. Takové představy ale neodpovídají realitě.
K etice dalajlamy sice patří nenásilí, ale mnoho Tibeťanů reaguje na nespravedlnost a útisk stejně jako jiné národy v podobných situacích. Brání se všemi prostředky, které mají k dispozici, píše německý znalec Tibetu Klemens Ludwig v NZZ.
Tak tomu bylo už dříve v tibetské historii. Když čínská lidová armáda začala v padesátých letech minulého století v Tibetu se systematickými represemi a převýchovou, zformovalo se zprvu na východě partyzánské odbojové hnutí.
Tamní Khamové měli dlouhou válečnickou tradici a cenili si své nezávislosti, ale do té doby se nikdy neorganizovali mimo své kmenové struktury. Najednou to však byla otázka přežití.
Aby mohli vzdorovat Číňanům, založil Gonpo Tashi, náčelník jednoho velkého klanu a obchodník s dalekosáhlými kontakty, organizaci Chushi Gangruk. V dějinách Tibetu neměla obdoby.
Zvláštní název hnutí znamená v překladu „Čtyři řeky a šest pohoří", což jsou fakticky hranice východotibetského Khamu. Název byl jasným znamením, že Chushi Gangruk zastupuje všechny.
Za vlast v režii CIA
Ti, kdo se chopili zbraní, byli věřící buddhisté. Mezi nimi Ngawang Tashi, jeden z těch, kteří přežili. „Když k nám vpadli Číňané, začali brzy potírat naše náboženství a ničit kláštery. V mé domovině Litang srovnali záhy se zemí všechny kláštery.
Takový útok na naši víru jsme nemohli akcpetovat. Proto jsme se postavili na odpor," vypráví dnes.
Při hledání spojenců se Tibeťané obrátili na Spojené státy, které vítaly vše, co posloužilo k destabilizaci komunistické Číny. Dalajlamovi starší bratři, Thubten Jigme Norbu a Gyalo Thöndup, přesvědčili CIA, aby tibetskou gerilovou válku podpořily.
Tajný program začal prakticky roku 1957. Prvních šest Khamů se sešlo téhož roku na výcviku na tichomořském ostrově Saipan. Polský pilot a český technik v žoldu americké tajné služby je o půl roku později vysadili s padáky nad Tibetem, připomíná Ludwig. Tyto informace obsahují i odtajněné dokumenty z časů studené války, takzvané Pentagon Papers.
Čech a Polák v pilotní kabině vyrazili na choulostivou misi s bombardérem B-17, jemuž chyběly výsostné znaky. Letoun musel bez povolení přeletět indické území.
Kdyby akce neprobíhala podle plánu a stroj sestřelili, Američané by popřeli, že do ní byli jakkoli zapleteni.
Bylo to sebevražedné komando. Buď, anebo. Tři ze šesti mladých mužů zahynuli v bojích během prvních čtyř měsíců po výsadku. Mezi nimi nejlepší radista, který měl udržovat kontakt s CIA.
Během tajné války se vystřídali tři prezidenti USA
Zbylí muži ale svou misi splnili a po počátečních problémech dodávali americké špionáži důležité informace z Tibetu.
Do poloviny šedesátých let minulého století absolvovalo výcvik na amerických základnách zhruba 2500 mladých Tibeťanů. Cvičili na Guamu, Saipanu a v Camp Hale v Coloradu.
Asi 18 tisíc Tibeťanů trénovalo v Indii a Nepálu. Většina rekrutů pocházela z uprchlických táborů na severu Indie.
Tibetští veteráni vzpomínají, že když po čtyřiceti až padesáti mužích nastupovali do letadel C-130, dostali prášky na spaní a na palubě byla zatažená okénka. Důvod? Neměli vědět, kam stroje míří.
Tibeťanům ale bylo jasné, že cílem jsou americké základny v Tichomoří nebo ve Skalistých horách ve Spojených státech. Podle Pentagon Papers dosáhl počet letů C-130 zhruba sedmi set. Akci řídil ruku v ruce s CIA dalajlamův bratr Gyalo Thöndup.
Od roku 1962 mohli využívat také letiště v indickém Dillí.
Hlavní náplní výcviku Tibeťanů bylo zacházení se zbraněmi a výbušninami, uskutečňování bojových operací a sabotáží, a dále pak špionáž.
Penzionovaný agent CIA žijící na východě USA, o němž tibetské zdroje hovoří jako o majorovi, vypovídá, že k hlavním cílům operace patřilo, aby se „Tibet stal pro Čínu velmi drahým".
Celkově svrhli agenti CIA nad územím, v němž operovala tibetská gerila, zhruba 400 tun zbraní, munice a technického zařízení.
Koncem padesátých let kontrolovalo hnutí Chushi Gangruk s 20 až 30 tisíci bojovníky rozsáhlé oblasti na jihu Tibetu.
Při přepadení konvoje čínské lidové armády roku 1962 se partyzáni zmocnili tajných dokumentů, které obsahovaly informace o zničení Tibetu, odcizení mezi Čínou a Sovětským svazem a dále pak údaje o ztrátách, které Číně způsobil Maův „velký skok".
CIA byla nadšena a Washington přidělil na tajnou operaci další finanční prostředky.
Dalajlama prchá, kryjí ho partyzáni
Největší zásluhou rebelů však bylo, když v březnu roku 1959, týden po občanském povstání proti Číňanům, doprovodili bezpečně dalajlamu z Lhasy do indického exilu.
Spolu s duchovním vůdcem odešlo do Indie a Nepálu na sto tisíc jeho krajanů.
Když se Mao Ce-tung dozvěděl, jakým způsobem Chushi Gangruk pomohl dalajlamovi, nechal na neklidný jih Tibetu přeložit dalších sto tisíc vojáků.
Takové přesile nemohli rebelové delší dobu výrazněji čelit, a tak se stáhli do Mustangu, autonomního království v severozápadní části Nepálu.
Avšak jak Nepál, tak dalajlama tlačili na ukončení povstaleckého boje.
Nejvyšší duchovní autorita Tibeťanů tak činila kvůli náboženskému přesvědčení. Boj ale dalajlama nikdy neodsoudil. Podle něj odpovídal buddhistické zásadě o příčině a následku.
Od poloviny šedesátých let už tibetští partyzáni nepředstavovali pro čínskou moc žádnou vážnější hrozbu. Program podpory gerily ukončily Spojené státy roku 1972, za prezidenta Richarda Nixona. Šéf Bílého domu tehdy navštívil Čínu. O dva roky později se poslední tibetští bojovníci vzdali nepálské armádě.
Foto: CIA, Chushi Gangruk, Profimedia a archiv
