Před 55 lety, 14. května 1955, podepsali ve Varšavě předsedové vlád Albánie, Bulharska, Československa, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a Sovětského svazu Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, takzvanou Varšavskou smlouvu.
Oficiálním důvodem vzniku VS bylo tvrzení, že socialistické země byly nuceny reagovat na vstup Spolkové republiky Německo do NATO v roce 1955.
Ve skutečnosti ale pakt sloužil k moskevské kontrole východního bloku i k ospravedlnění přítomnosti Rudé armády za hranicemi SSSR.
Ač byla Varšavská smlouva oficiálně založena na základě přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci, svou činností (intervence a pohrůžky vpádů) vlastní poslání výrazně popíral a pilně se chystal i na válku.
VS téměř až do konce své existence vypracovávala pouze útočné plány na obsazení západní Evropy a teprve v 80. letech se v jejích plánech objevily i některé obranné prvky.
Princip nevměšování do vnitřních záležitostí členských zemí byl sice zakotven v preambuli smlouvy, v praxi se však nedodržoval. Již rok po vzniku VS vjely sovětské tanky do Maďarska, aby potlačily "kontrarevoluci".
Další "bratrská pomoc" zamířila v srpnu 1968 do Československa. Na této intervenci se podílely armády pouze pěti států (Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR).
Rumunsko se nezúčastnilo a Albánie, která se od roku 1962 nezúčastňovala společné práce, v roce 1968 z VS vystoupila.
Po radikálních změnách v bývalém socialistickém bloku koncem 80. let vyvinuly na změnu charakteru a poslání paktu tlak zejména Československo, Polsko a Maďarsko. K agónii VS nesporně přispěl hromadný odsun sovětských vojsk z někdejších moskevských satelitů a krvavé události v Pobaltí v lednu 1991.
Již o měsíc později podepsali ministři členských států VS v Budapešti protokol o pozastavení platnosti dohod v rámci VS a o zrušení její vojenské organizace a struktur k 31. březnu 1991.
Socialistický vojenskopolitický pakt zanikl v červenci 1991 po 36 letech existence podpisem pražského protokolu o ukončení platnosti smlouvy. Všechny bývalé členské země VS kromě Ruska jsou nyní členem Severoatlantické aliance (NATO), někdejšího úhlavního nepřítele VS.
Foto: Bundesarchiv, Wikipedia a NATO
