Vatikánský městský stát slaví osmdesátiny

Před 80 lety, 11. února 1929, se v papežském Lateránském paláci v Římě sešel ministerský předseda Benito Mussolini a kardinál Pietro Gasparri, aby za Království italské a Svatý stolec podepsali takzvané lateránské smlouvy, jež daly vzniknout novému státnímu útvaru nazvanému Vatikánský městský stát.

Součástí lateránských smluv byl rovněž konkordát, který stanovil vládnoucí postavení katolické církve v Itálii, a finanční dohoda, jíž se Království italské zavázalo zaplatit Svatému stolci 750 milionů lir v hotovosti a jednu miliardu lir v cenných papírech jako náhradu za území patřící kdysi k papežskému státu a jako odškodné za stav vytvořený v roce 1870. V tomto roce, devět let po sjednocení Itálie, byl totiž k italskému království připojen Řím a s ním i církevní stát.

Lateránskými smlouvami z roku 1929 byl církevní stát obnoven v hranicích z roku 1870. Dnes je Vatikán, jehož předchůdce papežský stát měl ještě v roce 1859 tři miliony obyvatel a rozlohu 40 tisíc kilometrů čtverečních, nejmenším státem světa. Na území 0,44 km čtverečních v západní části Říma žijí asi dva tisíce obyvatel, z nichž zhruba 900 má vatikánské státní občanství.

V čele teokratické monarchie stojí papež, který je zároveň hlavou římskokatolické církve. Volen je doživotně kolegiem kardinálů (konkláve).

Zdrojem příjmů Svatého stolce jsou roční výnosy z depozit (odškodnění z roku 1929 uložené do akcií, zlata a valut), vybírání takzvaného Petrova halíře v kostelích celého světa či pronájem nemovitostí, jež církevní stát vlastní. Vatikán vydává také vlastní poštovní známky, knihy, mapy či průvodce.

Foto: archiv a AP