Německo si 1.prosince 2008 připomíná půl sto.letí od vzniku svého centrálního úřadu pro objasňování nacistických zločinů, největšího vyšetřovacího orgánu svého druhu na světě. Centrála v Ludwigsburgu u Stuttgartu se dožila kulatého výročí přesto, že jí politika od samého počátku bránila v práci. Za důležité úspěchy v objasňování zločinů nacismu je třeba zvláště poděkovat odvaze a vytrvalosti jejích spolupracovníků.
Užkoncem 90. let minulého století se uvažovalo o jejím zrušení. Poté však tato instituce přispěla k odsouzení nacistů jako byli Anton Malloth a Julius Viel, kteří páchali zločiny na českém území.
Německý prezident Horst Köhler dnes při slavnostním aktu v Ludwigsburgu zdůraznil, že i poté, co vymřou pachatelé nacistických zločinů, a úkol centra se naplní, práce zdejších vyšetřovatelů bude stále živá. "Snaha o vypořádání se s nacistickými zločiny vždy zůstane jen pokusem.
Centrální úřad k tomu však nenahraditelně přispěl," prohlásila německá hlava státu před více než 200 pozvanými hosty, mezi nimiž nechyběla například předsedkyně Ústřední rady Židů v Německu Charlotte Knoblochová.
Cílem ústředny, která sídlí v Ludwigsburgu u Stuttgartu a zahájila činnost 1. prosince roku 1958, je objasňovat působení nacistických zločinců, odhalovat je a soustřeďovat veškeré související materiály.
Centrála umožnila v 60. a 70. letech rozjetí procesů proti zločincům z koncentračních táborů Osvětim a Majdanek. Úřad se výraznou měrou podílel na vyšetřování většiny aktérů ze 17.700 německých procesů proti nacistickým zločincům, z toho 7367 procesů sám inicioval.
K posledním patřily soudy s esesáky Vielem a Mallothem. Viela odsoudil soud v jihoněmeckém Ravensburgu v dubnu roku 2001 k 12 letům vězení za sedminásobnou vraždu židovských vězňů z terezínského ghetta a bývalý velitel strážního oddílu terezínské věznice Anton Malloth byl odsouzen v témže roce na doživotí za nejméně jednu prokázanou vraždu židovského vězně v roce 1943. Malloth i Viel zemřeli jako starci v roce 2002.
Právě díky objasňování nacistických zločinů je dnes podle Köhlera Německo opět "uznávaným členem rodiny národů" a z jeho někdejších válečných nepřátel se stali přátelé.
Původním podnětem ke zřízení centra byl proces kolem deseti příslušníků vražedného komanda SS Tilsit, kteří se zpovídali z hromadných poprav v Litvě v roce 1941. Muži byli odsouzeni k mnohaletým trestům, ale další podobné případy zůstávaly neobjasněny, což vedlo ministry spravedlnosti jednotlivých spolkových zemí ke zřízení "centrálního úřadu zemských justičních správ".
Středisko v Ludwigsburgu spolupracuje s podobnými zařízeními v řadě evropských zemí, včetně Česka. Bývalo tomu tak i za studené války, kdy z východoevropských zemí se západoněmeckou centrálou odmítala spolupracovat pouze Německá demokratická republika.
Německá justice a představitelé ludwigsburské ústředny v minulosti často kritizovali nedostatečné právní vyrovnání s nacistickými zločiny.
Například Malloth byl už v roce 1946 v nepřítomnosti odsouzen v tehdejším Československu k trestu smrti za válečné zločiny. V roce 1968 soud rozsudek zrušil, aby Malloth mohl být stíhán německými orgány. Před jeho pozdním odsouzením bylo několikrát zahájeno vyšetřování, které však pokaždé ztroskotalo na nedostatku důkazů, což byl důvod zastavení řízení i v mnoha předchozích případech.
S poklesem počtu vyšetřovaných případů, zejména v souvislosti s úmrtími možných zločinců, se na minimum snížil také počet zaměstnanců centra. Dnes pro něj pracuje 19 lidí, z toho šest vyšetřovatelů.
Naposledy se úřad dostal do centra mediálního zájmu v listopadu, kdy ředitel Kurt Schrimm předal mnichovské generální prokuratuře podklady, jež údajně mají umožnit vydat do Německa bývalého dozorce z koncentračního tábora Sobibor Ivana "Johna" Demjanjuka, jenž se údajně podílel na smrti nejméně 29.000 Židů.
Demjanjuk žije v USA jako občan bez státní příslušnosti, o kterou přišel letos v květnu.
Na útěku je například ještě bývalý lékař Aribert Heim přezdívaný "Doktor Smrt", nyní dvojka na seznamu nejhledanějších nacistických zločinců. Heim byl v Německu obviněn, že zavraždil stovky vězňů v koncentračním táboře Mauthausen. "Naše práce pokračuje," tvrdí Schrimm. O zavření centra se podle něj neuvažuje.
Foto: archiv a centrála v Ludwigsburgu
