Dijála, šíité a kurdský sever. XLIV. díl

Zahraničí
27. 11. 2010 16:00
Kurdové (snímek z konce 19. století).
Kurdové (snímek z konce 19. století).

Surge zafungovalo více, než čekal jeho velící generál David Petraeus. Vedle nasazení dalších třiceti tisíc Američanů vyhlásil koncem srpna 2007 jednostranné příměří pro své lidi šíitský radikál Muktadá as-Sadr.

Prodloužil ho v únoru 2008 a pak se po bojích o kontrolu nad velkými částmi Basry a Bagdádu s vládními jednotkami na jaře rozešel s ještě radikálnějšími odpadlíky a kriminálníky ("zvláštní skupiny"), kteří se jménem Mahdího armády přikrývali.

V květnu 2008 as-Sadr, který se už připravoval na náboženská studia v Íránu, znovu potvrdil příměří a v červnu oznámil, že jeho lidé se nezúčastní komunálních voleb 1. října 2008, což se z velké části i stalo.

Veškeré úsilí al-Málikího koaliční vlády směřovalo od jara 2008 k tomu, aby jeho strana Dava, fungující dnes v bloku "Koalice za právní stát", a Nejvyšší islámská irácká rada (v angl. zkratce ISCI) uspěly.

Ajatolláh Abdal Azíz al-Hakím, vůdce ISCI (zemřel v srpnu 2009 v Teheránu), se začátkem července příznivcům na fotbalovém stadionu v Nadžafu chlubil, že řídí nejsilnější a nejlépe organizovanou šíitskou stranu Iráku. Vyzýval k účasti na volbách regionálních rad, výběru dobrých kandidátů, aby se nevrátili baasisté k moci.

Válka o Bakúbu

Akce byla připomenutím pátého výročí vraždy zakladatele ISCI (dříve SCIRI, založeno roku 1982 v Íránu) Muhammada Bakra al-Hakíma v Nadžafu automobilovou bombou, která zabila dalších 83 lidí. ISCI s Badrovou organizací vycvičenou a vyzbrojenou Íránci eliminovala sadrovce a udržela si přízeň velkoajatolláha Alího as-Sistáního.

Ve volbách začátkem března 2010 však už s al-Málikím úspěšná nebyla a dala se přeskočit liberálnějším šíitou Ajádem Allávím, který už v čele irácké vlády stál. Vztahy s Málikím pak nebyly dobré a do voleb 2010 šly obě skupiny na vlastní kandidátce.

Nejbojovnější provincií roku 2008 se stal Dijála se sídelním městem Bakúbou. V červenci zabili sebevražední atentátníci v provincii 27 lidí. 29. července vládní jednotky otevřely pod velením gen. Abdal Karíma al-Rubájí ofenzivu proti radikálům.

Surge, krvavá bilance

Hororová čísla z let 2005-2007, kdy úřadovali vahhábité a další sektáři, roku 2008 opadla. V květnu 2008 padlo jen devatenáct amerických vojáků, nejméně od invaze. Iráčanů ve stejném měsíci podle ministerstva vnitra 752, jen třetina loňského letního průměru.

V červnu 2007 bylo týdně 1400 útoků proti civilistům, v září 2008 jen 125 týdně. Mezi 1. lednem a 28. červencem 2008 zemřelo denně po útocích sebevrahů a explozí bomb v autech v průměru jedenáct civilistů. Před rokem přicházelo do Iráku čtyřicet až šedesát cizinců, aby bojovali proti nevěřícím, letos podle amerických odhadů jen dvacet.

Kajdisté se po Petraeusově surge, "vzedmutí počtů", skrývali a legionáři džihádu z velké části odešli raději do Afghánistánu.

Američané tvrdí, že v průběhu "surge" roku 2007 zabili 2400 podezřelých kajdistů a na 8800 jich zajali. Prý zcela skupinu vytlačili z Bagdádu a provincie Anbár. Zahraničních mudžáhidů prý začátkem roku 2008 nebylo v Iráku více než dvě stě. Celkově je v Iráku asi 3500 kajdistů, kdežto rok předtím na dvanáct tisíc.

 

Dijála je nábožensky smíšená převážně arabská provincie, kde se žádné ze stran během čistek v letech 2006-2007 nepodařilo převládnout.

Kajdistické útoky včetně sebevražedných atentátů se od léta 2007 soustřeďovaly na oblasti severně od Bagdádu. S koncem roku 2007 narostly akce v mnohonárodním a nábožensky pestrém Mosulu a okolí.

V tradičně kurdských ropných oblastech Mosulu a Kirkúku se mělo již v listopadu 2007 konat referendum o územní příslušnosti obou velkých měst, ale šíitsko-kurdská koaliční vláda se k jejich provedení neodhodlala. Později odsunuto na 31. ledna 2009 a později znovu...

Oblasti, kde v zemi leží miliardy, šesté největší zásobárny ropy, a na povrchu je bída a nezaměstnanost, si nárokují Kurdové, kteří je chtějí zahrnout do území své samosprávy.

Opatrní Kurdové

To odmítali jak chudí Arabové, které sem z velké části na zlomení kurdského odporu v osmdesátých letech přesídlil socialistický režim Saddáma Husajna, jednak další menšiny, mezi nimiž vynikají Turkmeni (Turkomané) podporovaní z Turecka.

Kurdská autonomie nabídla Arabům za návrat do původních bydlišť dvacet milionů dinárů, asi 280 tisíc korun.

Iráčtí Kurdové, kteří ustupovali tlaku Ankary a nijak nereagují na útoky turecké armády proti pozicím marxistické PKK na severu Iráku, nebyli právě ve formě, aby se usilovněji věnovali prosazování své autonomie v ropných oblastech.

Řeka Tigrid v Mosulu na severu Iráku.Vztahy mezi předsedou vlády kurdské autonomie Masúdem Barzáním s al-Málikím dobré tehdy nebyly. Dva roky na to je jednání o koaliční vládu opět sblížilo ("Barzáního iniciativa"), kterou Málikí v listopadu 2010 zůstal v premiérském křesle.

Američané s vládními jednotkami v Mosulu, kde žije asi 1,6 milionu lidí (Turkomané a Arabové odmítají census), ohlásili 11. února 2008 protikajdistickou ofenZivu. V provincii Nínawá, jíž je Mosul střediskem, jako jediné v Iráku za celý rok 2007 vzrostl počet násilných akcí.

Nějak se však operace vytratila do ztracena a později byla přeformována v akci proti Mahdího brigádám, respektive jejich "zvláštním skupinám".

Při historické návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana, prvního ankarského premiéra po osmnácti letech v Iráku, přislíbil roku 2008 Núrí al-Málikí, že podpoří tureckou válku proti PKK.

V listopadu 2008 se objevily informace ve Washington Post, že v září přistály v Sulajmáníji tři nákladní letouny C-130 s nákladem klasických palných zbraní a střelivem z Bulharska.

 

Kdo s kým a proti komu v Iráku:

Američané a vláda: proti kajdistům, domácím sunnitům a baasistům, proti šíitským milicím a zločineckým gangům

 

šíité a vláda: proti kajdistům, sunnitům obecně a bratrovražedně proti šíitským milicím

 

šíitské milice: mezi sebou (sadrovci, badrovci, Fadhila), proti všemu sunnitskému a křesťanskému

 

sunnitské skupiny: mezi sebou, proti kajdistům, lokálně proti Američanům a Kurdům

 

kajdisté: proti všem

 

Kurdové: proti všem, Turkům, Turkmenům

Autor: - lgtt -Foto: Wikimedia Commons

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ