Podobně jako řada dalších zemí se pro evakuaci svých občanů z neklidného Egypta rozhodl i Irák, vyslal tři letadla včetně stroje ministerského předsedy. Zatím se domů vrátilo asi osm stovek z několika tisíc Iráčanů.
Pro mnohé je to však spíše smutnou ironií, neboť většina z nich uprchla do Egypta ve strachu z násilí ve vlastní zemi. K útokům v Iráku stále dochází takřka každý den.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová uvádí, že při nepokojích zemřelo až tři sta lidí, desetkrát tolik bylo zraněno. Stovky lidí zatkla policie. Údaje však nemá potvrzené.
V Iráku se větší protesty neočekávají, byť by tu byly stejné důvody, které vedly do ulic nespokojené v Egyptě, Tunisku, Jemenu či Jordánsku - nezaměstnanost, bída, všudypřítomná korupce. Mnozí také k arabským příbuzným vzhlížejí s obdivem, že protesty vznikly zdola, ne až po vojenské invazi, která byla nutná k sesazení diktátora Saddáma Husajna.
„Nedostatek viditelných zlepšení v iráckých vodních, kanalizačních a elektrických sítích by mohl k občanským nepokojům vést spíše než politické či sektářské neshody," konstatovali američtí pozorovatelé.
Dlouholetá vláda tvrdé pěsti se však na mentalitě Iráčanů podepsala, nejsou zvyklí bojovat za změnu. Například loni v létě se čekaly široké protesty proti výpadkům elektřiny, ale nedošlo k nim, připomíná Džamíl Ahmead, čtyřicetiletý vládní zaměstnanec. „Kromě toho, Iráčané si prožili hodně pohrom a nebudou riskovat další tím, že by volali po změnách."
Letiště nezvládá
Na káhirském letišti je stejně jako v ulicích zmatek, tisíce cizinců se snaží dostat na paluby leteckých speciálů, aby mohly Egypt opustit. Cestující, kteří na přeplněném terminálu bojují o místo, ne vždy udrží nervy na uzdě, a proto nezřídka dochází k roztržkám a strkanicím.
"Je to úplná zoologická zahrada, takový chaos," říká Justine Khanzadianová, třiadvacetiletá studentka Americké univerzity v Káhiře. "Rozhodla jsem se kvůli protestům odjet, vláda prostě není dostatečně stabilní na to, abych zůstala."
Situaci na letišti komplikuje i nedostatek obslužného personálu největší egyptské letecké společnosti Egypt Air, jejíž zaměstnanci se kvůli zákazu nočního vycházení a kolapsům dopravy ve městě často nedostanou do práce. Jiní ze strachu o své blízké do práce ani nechodí.
Cesta na letiště je velkým problémem i pro většinu cizinců. "Na dvaadvacet kilometrů dlouhé trase z našeho předměstí na letiště jsme museli projít 19 kontrolních stanovišť, včetně devíti, u nichž hlídkovali civilisté. Na letišti byla spousta lidí a bylo velmi těžké dostat se dovnitř," vzpomíná na komplikace Markos Loukogiannakis, řecký zaměstnanec ropné společnosti, kterému se již podařilo vrátit do Atén.
"I lidé s letenkami měli problémy dostat se do letadla, protože na káhirském letišti vládne chaos," tvrdí kanadský pilot Tristin Hutton. "Terminály jsou plné panikařících lidí. Obslužný personál mizí. U dveří, těsně předtím než jsme vstoupili, jsme museli dát dohromady dva tisíce dolarů (přes 35 tisíc Kč), aby nás policista pustil dovnitř."
Podle dalších cizinců se situace ve městě prudce zhoršila v posledních třech dnech, poté co se z ulic Káhiry stáhla policie.. "Velký problém byl, že jsme neměli žádné informace, nevěděli jsme, co se stane další den, jestli se odtamtud dostanu, nebo ne," říká čerstvě evakuovaný Günther Kremer z Německa. "Museli jsme čekat tři dny, než se nám podařilo odletět, společnost Egypt Air let zrušila, takže jsme byli rádi, že přiletělo letadlo Lufthansy."
Spojené státy zatím evakuovaly asi 1200 občanů, Turecko 1548, Indie 320, Kanada 174, Ázerbájdžán 103. Opustit Egypt svým občanům pomáhají také například Čína, Indonésie, Řecko, Portugalsko nebo Dánsko. České ministerstvo zahraničí zatím jen doporučuje do Egypta necestovat, není-li to nezbytně nutné, a vyhýbat se jakýmkoli shromážděním.
