Vlivné náboženské autority od Maroka přes Izrael po Írán až na výjimky podporují opatření svých vlád, která mají zamezit šíření koronaviru. Doporučení duchovních jsou často v příkrém rozporu s obvyklou pravověrností, napsala v neděli agentura AFP.
V některých zemích severní Afriky a Blízkého východu, jako například v Alžírsku nebo Kuvajtu, si muezzini vzali k srdci vládní pokyn k uzavření mešit a z tlampačů vyzývali věřící, aby se modlili doma, místo aby svolávali k modlitbě. V Tunisku, kde se věřící v několika případech přicházeli modlit k zavřeným dveřím mešit, muezzini při výzvě k modlení doma dokonce plakali.
Latinský patriarchát jeruzalémský vyzval katolíky ve Svaté zemi, aby si hostii během mší brali do rukou namísto do úst.
Vrchní rabín sefardských židů v Izraeli Jicchak Josef poradil věřícím, aby si během šábesu, kdy se má podle judaismu dodržovat klid a odpočívat, nechávali u sebe mobilní telefon pro případ naléhavých zpráv o koronaviru. Normálně by se to považovalo za znesvěcení šábesu. Jiní rabíni vyzvali věřící, aby se modlili doma.
V Íránu, který je jedním z center pandemie koronaviru, ožily vzrušené debaty mezi stoupenci vědy a náboženství. "Někdo upřednostňuje náboženské rituály, které klade nade vše," říká akademik a islámský teolog Muhsín Alvírí. "Jiní mají naopak za to, že povinné modlitby mohou ustoupit záchraně lidských životů." Na stranu lékařských postupů a vládních opatření se tentokrát přiklonil i nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
Den poté, co se věřící ve velkém zúčastnili pátečních modliteb, nařídily náboženské autority v Egyptě dvoutýdenní uzavření všech mešit a kostelů.
V Libanonu, jenž je domovem 18 náboženských společenství, duchovní podpořili vládní vyhlášení "zdravotního stavu nouze". Někteří kněží streamovali mše po internetu, jiný kněz létal nad metropolí Bejrútem vrtulníkem a žehnal věřícím ze vzduchu.
"Virus může být překonán, pokud se všichni budou chovat zodpovědně," řekl vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh s tím, že uposlechnutí vládních nařízení je náboženskou povinností.
Podpora vládních opatření napříč zeměmi severní Afriky i Blízkého východu nicméně není bezvýhradná. Známý marocký extremistický kazatel a stoupenec salafismu, tedy fundamentalistické formy islámu, Abú Naím označil uzavření obřadních míst za "odpadlictví" a vládní představitele varoval, že kvůli tomu pocítí "hněv boží". Následně jej zatkla marocká policie pro podezření z "terorismu".
V Alžírsku imám Šemsedin Džazairí na facebooku uvedl, že "virus seslal Bůh, abychom mu byli blíže, a když uvidí, že jsme uzavřeli mešity, sešle na nás virus ještě nakažlivější".
