Islámské tání
Egypt s Íránem obnovují letecké spojení, možná i vztahy
04.11.2010 07:10
Káhirské letiště je mezinárodním uzlem velkého formátu, ročně odbaví na 14 milionů cestujících sedmdesáti společností - převážně z Evropy, Afriky i Blízkého východu. Ale od islámské revoluce v roce 1979, kterou se v Íránu dostal k moci ajatolláh Chomejní, se k Peršanům nelétá. Nyní by se to mohlo změnit.
Letecké úřady obou zemí před nedávnem podepsaly memorandum o porozumění, které by mohlo signalizovat zlepšení vztahů Teheránu s Káhirou, píše BBC. Íránský viceprezident pro turistiku Hamíd Baghaí označil dohodu za diplomatický triumf a "jednu z nejcennějších hospodářských dohod, co byly podepsány mezi Íránem a Egyptem v posledních třiceti letech". Také věří, že by brzy mohlo následovat uvolnění přísného vízového režimu.
Egypťané jsou ovšem o poznání střízlivější. "Je to čistě technická dohoda mezi dvěma státy," vyjádřil se šéf Egyptského úřadu pro civilní letectví Samíh el-Hefní. Ještě ji bude schvalovat vláda či parlament, nicméně finanční potenciál v ní vidí. "Možná ta příležitost přiláká přepravce z Blízkého východu, aby převáželi cestující i zboží z Íránu do Káhiry a do zbytku světa."
Diplomatické tání však nevítá zdaleka každý. Washington se k Teheránu staví tvrdě kvůli přesvědčení, že íránský jaderný program má vojenský rozměr, a aplikuje na něj tvrdé unilaterální sankce. Svého cenného spojence proto žádá, aby s islámskou republikou takové dohody neuzavíral.
El-Hefní v tom však vidí přehnanou reakci: "Ta zpráva narostla do přehnaných rozměrů, vzali ji z technického kontextu a napasovali do politického rozměru, což je podle mě naprosté nedorozumění."
Jenže jakákoli dohoda mezi Egyptem a Íránem má nutně politický rozměr, komentuje zpravodaj BBC.
Bývalo to srdečnější
Napětí mezi sekulární egyptskou republikou a islámským režimem v Teheránu nastalo ihned s revolucí před třiceti lety, když Káhira poskytla azyl svrženému šáhovi. Stejně tak nebylo perským islamistům po chuti, když Egypt uzavřel mír s Izraelem a uznal jeho existenci. Od té doby jsou diplomatické styky islámských regionálních mocností dost vlažné, namísto ambasád jsou v hlavních městech jen specializované sekce.
Jasně zatím vykrystalizovala spojenectví na Blízkém východě, Egypt, Izrael i Saúdská Arábie patří mezi spojence USA, zatímco Írán se paktuje se Sýrií a libanonskými šíity Hizballáhem.
"Mnohé mocnosti v oblasti by nerady viděly egyptsko-íránské smíření," řekl BBC Mustafa el-Labbad, ředitel Centra pro regionální a strategická studia v Káhiře. "Egypt musí zvážit své spojenectví s USA v mezinárodní rovině a se Saúdskou Arábií v regionální, zaplatil by na mezinárodní scéně velkou cenu."
Z dohody podle něj jasně profituje Írán, tváří se jako gesto ústupku vůči jinak neposlušnému státu. "Věřím, že takový krok by byl výhodný pro frakci současného prezidenta Ahmadínežáda, který se ostatním frakcím snaží ukázat, že má úspěchy na regionální scéně," vysvětluje el-Labbad.
Mohou se tedy obnovit historicky vřelé vztahy dvou nejlidnatějších zemí Blízkého východu? Ty byly na vrcholu v období druhé světové války, kdy měl Mohamed Réza šáh Páhlaví za manželku dceru egyptského krále Fuáda. Podle některých expertů by se Káhira mohla v budoucnu otevřít různým partnerstvím, ale perští turisté se prý jen tak k pyramidám v Gíze nedostanou.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.