Přední politik turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a bývalý místopředseda vlády Ali Babacan v pondělí oznámil, že z této strany prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vystupuje. Jako důvod uvedl neshody v "zásadách a hodnotách", které vládní strana prosazuje. Babacan, který v roce 2001 s Erdoganem AKP spoluzakládal, tak potvrdil spekulace o rozkolu uvnitř strany, která v zemi vládne už 17 let. Turecká nezávislá agentura Bianet v pondělí uvedla, že Babacan zřejmě chystá novou politickou stranu s exprezidentem Abdullahem Gülem.
Za "velkou ránu pro Erdogana" označil Babacanův odchod například britský analytik Timothy Ash. "Z AKP odešlo už více lidí, žádný ale nepředstavoval takové ohrožení pro Erdogana," napsal v pondělí na twitteru. "Babacan je dobrý ekonomický manažer, kdo teď Erdoganovi zbude?" dodal analytik.
O rozkolu uvnitř AKP se spekulovalo už delší dobu, mnozí členové strany měli výhrady k hospodářské politice i narůstajícímu Erdoganovu autoritářství. Erdogan v posledních letech zintenzivnil pronásledování opozice, do vězení zavírá i novináře či opoziční poslance a v těsném referendu prosadil změnu parlamentního systému na prezidentský.
Kriticky se vůči Erdoganovi vyjadřovali i dva političtí veteráni AKP, bývalý prezident Abdullah Gül a expremiér Ahmet Davutoglu. Ti naposledy letos na jaře otevřeně kritizovali anulování březnových voleb v Istanbulu. Jen těsně je vyhrál kandidát opozice a ústřední volební komise je po stížnostech AKP zrušila. V opakovaných volbách v červnu vyhrál opět týž opoziční kandidát, tentokrát s velkým rozdílem hlasů.
Ekonomická krize
Erdoganovu pozici oslabuje v posledním více než roce ekonomická krize, s níž se Turecko potýká. Zemi trápí vysoká inflace i nezaměstnanost. Za velkou prohru označují mnozí analytici výsledky březnových místních voleb, v nichž sice AKP s nacionalistickou Stranou národní akce (MHP) ovládla přes polovinu radnic, prohrála ale mimo jiné v největším tureckém městě Istanbulu, metropoli Ankaře či v Izmiru.
Také v parlamentu se musí AKP v poslední době spoléhat na podporu nacionalistické MHP, přitom více než deset let po nástupu k moci v roce 2002 v něm měla AKP většinu.
Babacan (52) bývá pozitivně hodnocen za vedení ministerstva hospodářství v letech 2002 až 2007. Poté do května 2009 vedl ministerstvo zahraničí, než se stal místopředsedou vlády (do srpna 2015). Od ledna 2005 do ledna 2009 byl hlavním vyjednavačem vstupu Turecka do EU. Rozhovory s Ankarou unie zahájila v říjnu 2005, jednání ale pak zamrzla a po mírném oživení díky migrační dohodě z roku 2016 nyní opět stagnují. Brusel kritizuje Erdoganův režim za porušování lidských práv a nedodržování právního státu.
Právě přiblížení Ankary k EU spolu s ekonomickými reformami by měly být programovými prioritami nové Babacanovy strany, jejíž vznik se očekává na podzim, uvedl už koncem června server Euronews.
