Budoucnost azylové politiky Evropské unie budou v pondělí probírat ministři vnitra členských zemí na jednání v Bruselu. Diskutovat budou mimo jiné o novém návrhu Německa na přebírání migrantů členskými státy, s nímž daly už předem najevo nesouhlas země visegrádské čtyřky (V4), tedy Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Unijní státy se shodují na tom, že současný azylový systém je nutné reformovat, neboť selhal v době vrcholící migrační vlny před čtyřmi lety. Ostatní země od té doby nedokázaly uspokojivě pomoci přetíženým jihoevropským státům, na jejichž území čekají v nevyhovujících podmínkách na vyřízení žádostí o azyl desetitisíce lidí.
Ministři by měli na návrh finského předsednictví hledat cestu k tomu, jak urychlit úřední procedury, aby bylo možné migrantům buď udělit azyl, nebo je vrátit do země původu.
Největší pozornost ale patrně vyvolá čerstvý návrh Německa, podle něhož by po rychlé registraci na vnější hranici unie evropský azylový úřad rozhodl, která členská země bude mít vyřízení konkrétní žádosti o azyl na starosti. Systém by mohl ulevit přetíženým úřadům zejména Itálie a Řecka, tedy zemí, které se potýkají s rozhodováním o žádostech i několik let. Některé postkomunistické země včetně Česka už daly najevo, že je pro ně návrh nepřijatelný.
