Sporná dohoda mezi EU a Spojenými státy o vydávání bankovních dat pozbude platnosti. Velkou většinou ji odmítli poslanci Evropského parlamentu (EP). Europarlament tak riskuje prudký spor s vládou prezidenta Baracka Obamy.
Poslanci odmítli příslušnou (provizorní) dohodu mezi Bruselem a Washingtonem poměrem hlasů 378:196. Je to jasné NE "čmuchalství" v datech. Dohoda by americkým úřadům bojujícím s terorismem umožnila přístup k údajům milionů občanů EU. Europoslanci navrhují vypracovat novou dohodu.
Američanům se tak zavře přístup k datům sdružení SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), jež zajišťuje celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci, hlavně platební styk. Služeb SWIFT využívá asi osm tisíc peněžních domů na celém světě; jde půměrně o 15 milionů převodů v úhrnné výši zhruba pěti bilionů eur denně.
ČTĚTE TAKÉ: Europarlament bojuje s Velkým bratrem
Europoslanec Cohn-Bendit hrozil Barrosovi vzpourou
Provizorní dohodu uzavřely Brusel a Washington doslova jen několik hodin před vstupem lisabonské dohody v platnost. Poté by to učinit nemohli, neboť by se už neobešli bez požehnání europoslanců. Ti si stěžovali, že na text provizorní dohody čekali celé týdny. Rada EU odůvodňovala zpoždění tím, že ještě nejsou hotové překlady do všech úředních jazyků.
"Přestože se jedná o velmi citlivou oblast zasahující do základních práv občanů EU, konkrétně do práva na ochranu osobních údajů, je dohoda poměrně netransparentní.
Podmínky předávání dat třetím zemím nejsou jasně definované, což platí i pro maximální dobu, po kterou je možné data uchovávat," řekla pro on-line deník TÝDEN.CZ místopředsedkyně sociálnědemokratického klubu v EP Monika Flašíková-Beňová.
"Jako europoslankyni mě rozčaroval způsob, jakým se ji ministři EU pokusili prosadit. To, že ji podepsali jen den před vstupem lisabonské smlouvy v platnost, aby obešli Evropský parlament, je špatným signálem pro evropskou demokracii. I z tohoto důvodu hlasuji nyní proti smlouvě SWIFT."
Vinu nesou vlády
Zpravodajka Jeanine Hennis-Plasschaertová (ADLE, Nizozemí) včera v rozpravě prohlásila, že v boji proti terorismu je sice nezbytné využívat i finanční údaje, pokud však jde o ochranu osobních údajů, "nebyla Rada dostatečně přísná". Evropská unie pak podle zpravodajky bohužel "nadále externalizuje své bezpečnostní služby do Spojených států, a to bez jakýchkoli recipročních opatření". Domnívá se, že předpisy upravující předávání a uchovávání údajů, s nimiž prozatímní dohoda počítá, nejsou přiměřené.
"Vinu, za podpis této špatné dohody," která nerespektuje základní práva, podle Martina Schulze (S&D, Německo) nesou "vlády členských zemí EU (...), které se domnívaly, že jim to projde".
Rád by přitom věděl, "jak budou tyto údaje uchovávány, aktualizovány, kdo k nim bude mít přístup či kdy budou zničeny. Nebo by se snad měly skladovat po dobu 90 let? Je to prostě špatná dohoda, pod kterou se jednoduše nemůžeme podepsat," prohlásil.
I po dnešním hlasování europarlamentu mohou Spojené státy bankovní data získat na základě bilaterálních dohod s jednotlivými zeměmi Evropské unie.
Za lidská práva a ochranu osobních dat občanů však poslanci EP nebojují zdaleka jen v případě SWIFT. Nelíbí se jim třeba ani takzvané svlékací skenery na letištích, uchovávání dat o leteckých pasažérech či výzkumný projekt ke sledování ulic nebo nádraží, který zaplatila Evropská komise.
Foto: ČTK/AP a archiv EP
