1. máj byl ve znamení demonstrací po celém světě

Miliony lidí se zúčastnily prvomájových protestů proti úsporným opatřením či obecný oslav Svátku práce v mnoha zemích světa. Nejpočetnější, desetitisícové davy byly podle očekávání především v krizí těžce postižených státech s vysokou nezaměstnaností, tedy hlavně v Řecku a ve Španělsku.

Tisícovky lidí si Svátek práce připomněly ale také v Istanbulu, Tunisu či Manile. V Berlíně a Hamburku protestující po policistech házeli už v noci kameny a lahve. V Moskvě přišlo do provládního průvodu, do kterého šli i odcházející prezident Dmitrij Medveděv a jeho nástupce Vladimir Putin, až 150 tisíc lidí.

Pět dnů před parlamentními volbami v Řecku se v mnoha řeckých městech sešly k prvomájovým manifestacím tisícovky lidí. Lidé demonstrovali proti tvrdým úsporným opatřením, jimiž chce vláda zamezit hrozbě bankrotu země.

Demonstrací se však podle agentury zúčastnilo méně lidí, než předpokládaly odbory. Protesty, jichž se účastnili především stoupenci krajní levice, se konaly v Aténách, Soluni, Petře i na Krétě.

Více než sto tisíc lidí se zúčastnilo průvodů v osmdesáti španělských městech. V zemi poznamenané hospodářskou krizí a téměř 25procentní nezaměstnaností lidé demonstrovali proti škrtům i reformě pracovního trhu.

Hlavní španělské odborové svazy UGT a CCOO, které manifestace svolaly, odhadují celkovou účast na demonstracích na víc než milion lidí. Podle nich v Madridu demonstrovalo 110 tisíc lidí a v Barceloně sto tisíc. Policie však odhaduje, že například v katalánské metropoli manifestovalo jen patnáct tisíc lidí.

V Berlíně a Hamburku se první protesty levicových radikálů konaly už v noci na 1. máje. Letos se zatím obešly bez větších násilností a například v Berlíně byly zatčeny jen čtyři osoby. V metropoli přesto při potyčkách s policií vzduchem letělo několik lahví a kamenů, v Hamburku hořelo několik popelnic.

V berlínské čtvrti Kreuzberg večer demonstranti házeli kameny po policistech znovu. Rozbili také okna místní bankovní budovy. Znovu zapalovali popelnice, petardy a dýmovnice. Policie odhadla počet demonstrantů na zhruba deset tisíc.

Podobné scény se večer odehrály také v Hamburku. Při závěrečné demonstraci pod heslem "Není alternativy vůči revoluci!" byli zraněni dva policisté.

Po celém Německu včetně centra Berlína pořádaly své manifestace také odbory. Požadovaly mimo  jiné stanovení minimální mzdy na 8,50 eura (zhruba 210 korun) na hodinu. Podle odborů se jejich akcí v celém Německu zúčastnilo téměř 420 tisíc lidí.

Kromě toho se v některých německých městech konaly protidemonstrace proti akcím krajní pravice. V bavorském Hofu blízko českých hranic se dokonce do čela průvodu asi čtyř tisíc odpůrců neonacismu postavil německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich. "Hof je pestrý, a ne hnědý," znělo heslo akce.

V německém Solingenu bylo zadrženo třicet protestujících hlásících se k ultrakonzervativní muslimské skupině salafistů. Protestovali proti pochodu krajní pravice a házeli kameny. Napadli také policisty oddělující od sebe obě akce. Tři policisté a jeden kolemjdoucí byli zraněni.

Belgičtí frankofonní socialisté 1. máje využili k demonstraci podpory francouzskému prezidentskému kandidátovi socialistů Francoisu Hollandovi, který je favoritem druhého kola voleb o nadcházejícím víkendu. Zvolení Hollanda by mohlo změnit tvář Francie, ale také změnit Evropu, domnívá se šéf valonských socialistů Thierry Giet.

V samotné Paříži u Eiffelovy věže prezident Nicolas Sarkozy vyzval národ k jednotě a odpory vyzval, aby stáhly "rudý prapor" a sloužily Francii. "Vaším úkolem není hájení ideologie, ale pracujících," prohlásil Sarkozy a obhajoval úsporná opatření vlády.

Násilné střety mezi skupinou asi dvaceti mladých radikálů a policií se odehrály ve švýcarském Curychu. Policie na kameny odpověděla slzným plynem. Několik osob bylo zatčeno.

Téměř dvacet tisíc lidí se zúčastnilo demonstrace za pracovní místa a národní jednotu v Tunisu. V tureckém Istanbulu slavily 1. máj desítky tisíc na Taksimském náměstí. Mobilizován tam byl zhruba stejný počet policistů.

Prvního května využili k protestním pochodům v řadě měst v USA také účastníci hnutí Okupujte Wall Street. Policejní kordony jim v několika případech, jako například v New Yorku, zabránily v postupu k budovám bank. V Oaklandu použila policie proti demonstrantům slzný plyn. Někteří manifestanti se také pokoušeli přinutit majitele obchodů, aby zavřeli své podniky a dodržovali tak "generální stávku" vyhlášenou hnutím.