1. máj ve světě: slzný plyn, zatýkání, frkačky...

Asi čtyři desítky jen lehce zraněných policistů. Valpuržina noc na 1. květen v Berlíně měla mnohem mírnější průběh, než se předpokládalo. Policii v hlavním městě ale může být pořádně  horko noc následující, kdy se podle některých varování čekají největší pouliční nepokoje za poslední roky.

V pohotovosti je pět tisíc mužů a žen v uniformách.

Prvomájové demonstrace měly letos v řadě německých měst charakter protestů proti neonacistické NPD. Pravicoví extremisté uspořádali na různých místech pochody a shromáždění a tisíce lidí včetně aktivistů z opačného konce politického spektra se rozhodly jim v tom zabránit.

Zdaleka ne vždy poklidným způsobem. Zapalování aut, hořící kontejnery, lahve a kameny létající vzduchem, rozbité výkladní skříně, potyčky s policisty... Na dalších místech blokády v sedě. Zraněné strážce pořádku hlásí vedle Berlína také Hamburk nebo Mohuč.

V německé metropoli se sešly až dva tisíce demonstrantů a odpůrců NPD před tamní centrálou pravicových radikálů ve čtvrti Kopník (Köpenick).

Když se policie snažila zasáhnout proti stovkám aktivistů autonomní scény, kteří blokovali provoz u tamní stanice nadzemní dráhy (S-Bahnhof), došlo k masivním střetům.

Desítky lidí byly zatčeny. Provoz na dráze musel být na více než hodinu přerušen.

NPD chtěla v Kopníku uspořádat takzvanou rodinnou slavnost. Neonacisté nakonec odpískali plánované shromáždění na náměstí Mandrellaplatz. Jejich odpůrci považovali výběr místa za obzváště provokativní, neboť náměstí nese jméno po katolickém soudci Rudolfu Mandrellovi, který byl zavražděn kvůli svému odporu proti Hitlerovi.

Odboráři troubí do boje    

Steaky, pivo, píšťalky a frkačky pro velké, zmrzlina, cukrová vata a balonky pro malé účastníky. Němečtí odboráři z DGB uspořádali svou májovou demonstraci v Berlíně tradičním způsobem.

S ústředním heslem „Práce pro všechny - za férovou mzdu" se jí zúčastnilo několik tisíc lidí. Trasa pochodu vedla z náměstí Wittenbergplatz k Braniborské bráně, která už je jakýmsi středobodem většiny protestních akcí v metropoli na Sprévě.

Šéf berlínské DGB hovořil před Braniborskou bránou o systémové krizi a volal po větším tlaku na politiky. Podle hodnocení odborářů se v současné době hroutí radikálně tržní hospodářský řád, který je už tři desítky let označovaný jako neoliberalismus.

Němečtí odboráři mají určitý důvod je spokojenosti, neboť se jim podařilo zastavit dlouhé roky trvající úbytek členů. Zvláště věrní zůstávají odborům například policisté nebo členové svazů GEW a Verdi. Část policejních odborářů přijela k Braniborské bráně na motorkách.

V některých městech se pravicoví radikálové snažili akce pořádané odbory narušit, například v Ulmu, Dortmundu, Rotenburgu a Mohuči. V Dortmundu napadli neonacisté odboráře kameny a dřevěnými tyčemi. Situace eskalovala i v Ulmu mezi zhruba tisícovkou neonacistů a několika tisíci protidemonstrantů.

Vodní děla proti levici v Istanbulu

Asi deset lidí v Istanbulu utrpělo zranění při srážkách policie s účastníky prvomájové demonstrace. Policie pomocí slzného plynu a vodních děl zabránila stovkám levicových demonstrantů, aby se u příležitosti oslav Svátku práce shromáždily i přes úřední zákaz na hlavním náměstí Istanbulu. Několik lidí bylo zatčeno, střety si vyžádaly i materiální škody.

Ankara minulý týden pod tlakem odborů vyhlásila 1. květen státním svátkem. Úřady nicméně z obavy před možným násilím zamítly žádost, aby se svátek slavil na istanbulském náměstí Taksim. To má pro odbory symbolický význam - v roce 1977 zde přišlo 1. května o život 34 osob, když do davu začali střílet neznámí útočníci.

Těmi podle odborů byli členové krajní pravice, kterým pomáhaly turecké tajné služby.

Policie dnes nakonec nechala projít na náměstí Taksim necelou stovku představitelů odborových svazů, kteří položili květiny k památníku obětí z prvomájové demonstrace z roku 1977.

Ostatní převážně mladé demonstranty, z nichž někteří začali podle agentur házet po policistech a jejich obrněných vozech kameny, kovové šrouby a matky a zápalné láhve, zásahové jednotky vytlačily od náměstí. Výtržníci prý poté obrátili svůj hněv na výlohy obchodů a bank v centru města.

Mobilizováno bylo na dvacet tisíc policistů. Dva z nich byli mezi osmi zraněnými.

Ať žije revoluce a socialismus! 

V hlavním prvomájovém průvodu se podle očitých svědků sešlo letos v Istanbulu hodně lidí, ke střetům se prý propůjčily jen skupiny radikálů.

Hlavní odborové svazy při pochodu lidí mimo náměstí, které policie uzavřela, rozvinuly transparenty s nápisy jako "Ruku v ruce proti fašismu", Ať žije 1. máj!" či "Ať žije revoluce a socialismus!". 

Svátek práce 1. května přestal být v zemi státním svátkem v roce 1980 po vojenském převratu, jehož předáci pokládali oslavy za nežádoucí příležitost levicových aktivistů se zviditelnit.   

V ulicích na Rusi desetitisíce lidí

Asi 120 anarchistů a nacionalistů zatkla dnes ruská policie ještě před začátkem prvomájových demonstrací v Petrohradu, druhém největším ruském městě. Strážci pořádku podle úřadů překazili chystané provokace. Dvacítka zatčených nacionalistů byla vyzbrojena noži a pyrotechnikou.

V celém Rusku se během "svátku jara a práce" konaly stovky průvodů a shromáždění s účastí asi 2,5 milionu lidí. Pořádek střežilo více než 200 tisíc policistů.

Nejmasovější mítink uspořádala v centru Moskvy vládnoucí strana Jednotné Rusko spolu s odbory, aby podpořila prezidenta Dmitrije Medveděva a vládu Vladimira Putina.

Podle pořadatelů přišlo na 25 tisíc lidí, a to i s transparenty typu "Rusko kupředu!" či "Strategie se během cesty nemění!". Podle řečníků se vláda nebojí kritiky a naslouchá obyčejným lidem při své snaze vyvést zemi z krize bez velkých otřesů, jaké byly na konci 90. let. Podobné akce pořádá Jednotné Rusko dnes po celé zemi. V Chabarovsku se sešlo na 20 tisíc lidí.

Varování před sociálními nepokoji

Moskvou pochodovaly i tisíce opozičních komunistů, požadující odstoupení Putinovy vlády. Policie během průvodu zadržela čtyři levicové radikály za narušení veřejného pořádku tím, že odpálili rachejtle.

Rusko prožívá nejhorší hospodářskou krizi od kolapsu finančního trhu z roku 1998 a politici začali varovat před možnými sociálními nepokoji, pokud by se situace dále zhoršila. Miliony lidí už přišly o práci a odhaduje se, že letos ruská ekonomika zaznamená šestiprocentní pokles.

V uplynulém desetiletí ekonomika i životní úroveň rychle rostly díky vysokým cenám ropy a plynu.

Foto: ČTK/AP a Reuters