Populisté v Německu
AfD: Islám je neslučitelný s ústavou. Zakažme mešity i burky
01.05.2016 20:30
Delegáti pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) schválili programové prohlášení, podle kterého islám není slučitelný s německou ústavou. Prohlášení rovněž vyzývá k zákazu mešit a burek. AfD tak do prohlášení zakotvila svou antiislámskou rétoriku z uplynulých týdnů.
Začátek dvoudenního sjezdu strany v sobotu narušily protesty levicových demonstrantů. Policie zhruba pět set z nich přechodně zadržela, deset policistů utrpělo lehká zranění.
Sjezd schválil v programovém prohlášení kapitolu s názvem "Islám nepatří k Německu". Tato formulace podle serveru Deutsche Welle připomíná výroky kancléřky Angely Merkelové a bývalého prezidenta Christiana Wulffa vyjadřující opačný postoj.
Anketa:
Myslíte si, že Angela Merkelová bude v červenci 2016 ještě německou kancléřkou?
"Ortodoxní islám, který nerespektuje náš právní systém, nebo proti němu dokonce bojuje, a který si činí mocenské nároky jako jediné platné náboženství, je s naším právním systémem a s naší kulturou neslučitelný," píše se v prohlášení.
Program mimo jiné požaduje, aby se zamezilo financování výstavby a provozu mešit prostřednictvím islámských zemí. AfD rovněž odmítá minarety coby "islámský symbol moci". Staví se také proti vstupu Turecka do Evropské unie.
Rozsáhlé spory vedli delegáti ohledně úplného zákazu přistěhovalectví a některé radikální formulace byly nakonec upraveny. "Přistěhovalci s kvalifikací pro trh práce a s velkou ochotou se integrovat jsou vítáni," uvádí se nyní v prohlášení. V sobotu přitom někteří delegáti navrhovali formulaci, že "přistěhovalectví, zejména z cizích kultur, je třeba zásadně odmítat".
Delegáti nicméně odmítli zahrnout do prohlášení dodatek, podle kterého by všichni muslimové neměli být považováni za extremisty. Jeden z delegátů podporující tuto tezi si při svém projevu vyzývajícím k většímu porozumění vysloužil posměšky a pískot.
Jako host na sjezdu AfD v sobotu vystoupil bývalý český prezident Václav Klaus, jenž prohlásil, že "démonizaci" AfD v německých politických a akademických kruzích i v médiích považuje za "absurdní" a "lživou". "Brutalita útoků (na AfD) ukazuje, že máte pravdu a že vaši kritici dostali strach. Tito lidé nechtějí pluralitu a demokracii," řekl exprezident s tím, že strana musí "odmítnout zničující politickou korektnost".
Alternativa pro Německo vznikla teprve před třemi lety. Zatím nemá zastoupení ve spolkovém parlamentu, její členové se však již dostali do poloviny z 16 zemských parlamentů. Podle průzkumů veřejného mínění podporuje stranu až 14 procent voličů. AfD tak představuje vážnou hrozbu pro konzervativce kancléřky Angely Merkerkelové a další zavedené strany před spolkovými volbami, které se budou konat příští rok.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.