Okresní sdružení Alternativy pro Německo (AfD), které čelí podezření, že přijalo nelegální finanční dar, přiznalo, že letos obdrželo také 150 tisíc eur (3,9 milionu korun) z Belgie. Peníze nakonec protestní a protiimigrační strana po několika měsících vrátila, uvedly televizní a rozhlasové stanice WDR, NDR a list Süddeutsche Zeitung.
Peníze od nadace Stichting Identiteit Europa přišly letos v únoru na konto sdružení u jihoněmeckého Bodamského jezera; právě tato organizace je politickým domovem šéfky poslanců AfD Alice Weidelové. V květnu je pak strana podle svého tiskového prohlášení vrátila, protože nedokázala stoprocentně ověřit identitu dárce a jeho motivaci. Správu Spolkového sněmu o případu AfD ale informovala až toto úterý.
Právě správě parlamentu se běžně musí hlásit všechny dary vyšší než 50 tisíc eur. V případě, že pocházejí ze zemí Evropské unie, jsou obecně právně v pořádku. Jinak tomu je, pokud jsou peníze ze zemí mimo osmadvacítku. Když jde o obnosy vyšší než tisíc eur ročně, které neposílá německý občan, nesmějí je německé politické strany vůbec přijmout.
Právě to se ale stalo v případě daru ze Švýcarska, který okresní sdružení AfD obdrželo v 18 různých transakcích mezi červencem a zářím 2017 od švýcarské společnosti WS Pharmawholesale International. Celkem šlo o 130 tisíc eur (3,4 milionu korun). Určeny byly jako "volební dar" pro Alici Weidelovou. Firma ze země, v níž má trvalé bydliště i devětatřicetiletá politička, tvrdí, že peníze nejsou od ní, ale že je pouze přeposílala. Za koho, uvést nechce.
AfD, která se ráda prezentuje jako strana řádu a pravidel, peníze poslala zpět až v dubnu letošního roku. Navíc při jejich vracení prý zapomněla na jednu z původních transakcí ve výši 8 tisíc eur.
Případem se už zabývá státní zastupitelství v Kostnici, podle něhož mohl být porušen zákon o politických stranách. Kvůli vyšetřování poslalo parlamentu dopis potřebný k tomu, aby mohla být Weidelová, která má poslaneckou imunitu a jakékoli pochybení odmítá, vyšetřována.
