Aférami stíhaný bývalý německý prezident Christian Wulff odešel po své rezignaci do kláštera. Informoval o tom bulvární list Bild s odvoláním na informace z vysokých politických kruhů. Dvaapadesátiletý silně věřící katolík podle něj vyhledal církevní exil, aby se dal zdravotně do pořádku.
Wulff, který v nedávné době prodělal ledvinovou koliku, se podle Bildu do blíže neupřesněného kláštera stáhl krátce po své abdikaci před více než třemi týdny. Svůj pobyt tam přerušil minulý čtvrtek, aby se zúčastnil slavnostní vojenské rozlučky s úřadem na berlínském zámku Bellevue. Jak dlouho plánuje za klášterními zdmi zůstat, není podle listu jasné.
Exprezident se již od konce loňského roku nacházel pod obrovským tlakem médií a veřejnosti. Tehdy začaly na světlo světa vyplouvat detaily o jeho nadstandardních stycích s vlivnými podnikateli v době, kdy byl premiérem spolkové země Dolní Sasko. Díky nim získal výhodnou půjčku na dům a nechával si od nich platit dovolené. Když kvůli jedné z těchto kauz požádalo v únoru státní zastupitelství poslance o zbavení hlavy státu imunity, aby mohlo Wulffa začít vyšetřovat, prezident rezignoval.
Ani poté ale kritika jeho osoby neutichla. Nevoli části politiků i běžných Němců vyvolal svým rozhodnutím přijmout tradiční vojenský hold na rozloučenou s úřadem. Kvůli nesouhlasu s jeho konáním ceremonii bojkotovala asi polovina pozvaných hostů, včetně všech žijících německých exprezidentů, a několik stovek lidí ji při demonstraci narušovalo troubením na vuvuzely.
Velké emoce vyvolalo také přiznání doživotní prezidentské renty Wulffovi, ačkoli ve funkci strávil pouhých 20 měsíců místo obvyklých pěti let. Wulff tak má nárok na roční penzi v převodu zhruba pět milionů korun, k tomu na kancelář s asistentem a služební auto s řidičem, které hradí rovněž stát.
S tím se však politici, zejména ti opoziční, nechtějí smířit a plánují Wulffovy prebendy alespoň osekat zásahem poslanců. Pokud totiž exprezident požádá o přidělení kanceláře a další privilegia s ní spojená, musí mu je schválit ministerstvo financí s rozpočtovým výborem Spolkového sněmu.
