Ministři zahraničí Evropské unie podle očekávání podpořili návrhy statusu pro Kosovo, které před nedávnem představil emisar OSN pro tuto jihosrbskou provincii Martti Ahtisaari. Jednání se však zdaleka neobešla bez problémů.
Hlasitě vystupovalo především Slovensko, jehož šéf diplomacie Ján Kubiš navrhl, aby ze závěrů jednání byla vypuštěna zmínku, že unie Ahtisaariho plán "vítá". Ostatní ministři nakonec jeho doporučení přijali a slovíčko "vítá" v závěrech opravdu chybí.
Kubiš novinářům řekl, že Slováci berou návrhy emisara OSN jako základ pro další jednání, zatímco například Češi k nim nemají výhrady a plně souhlasí s postupem, který Ahtisaari navrhl. Emisar ve svých návrzích předpokládá, že v přechodném období směřujícím k nezávislosti bude většina pravomocí v Kosovu předána světovou organizací právě Evropské unii.
Názor na případnou nezávislost Kosova však rozhodně není v unii jednotný. Země jako Británie či Nizozemsko jsou pro rychlou realizaci Ahtisaariho návrhů. Naopak státy jako Itálie, Španělsko, Kypr či Maďarsko naléhají na to, že by se měl brát v úvahu také postoj Srbska. Podle diplomatů mají některé tyto státy obavy z dopadů na situaci svých menšin.
Různý postoj k Srbsku se projevil i při dnešním jednání a opět v něm výraznou roli sehráli Slováci, kteří chtěli do závěrů rokování prosadit větu: "Srbsko je v Evropské unii nadále vítáno." I tento návrh se dočkal podpory a hlasovala pro něj i Česká republika.
Zatím však stále není jisté, že EU obnoví se Srbskem asociační rozhovory, které přerušila loni poté, co Srbové nedopadli ve stanoveném termínu bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče. Nyní je podle diplomatů důležité, aby v Srbsku vznikla demokratická koalice a aby Bělehrad prokázal snahu Mladiče dopadnout. Názory na to, co znamená "snaha", se však liší. Některé země ji vnímají jako předání údajného válečného zločince trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY), některým stačí konkrétní kroky směřující k Mladičovu dopadení.
Foto: ČTK
