Albánci chtějí podvádět. Makedonie nesečte obyvatele

Zahraničí
13. 10. 2011 16:51
Sčítání v Makedonii končí (ilustrační foto).
Sčítání v Makedonii končí (ilustrační foto).

Makedonská vláda předčasně ukončila sčítání lidu zahájené 1. října, protože vyvolávalo etnické napětí mezi albánskou menšinou v zemi. Již počátkem týdne odstoupila ústřední sčítací komise s odůvodněním, že není schopna zaručit dodržení procesních norem Evropské unie (Eurostat) pro sčítání obyvatelstva. 

Zjištění podílu jednotlivých etnických skupin na celkovém počtu makedonského obyvatelstva je důležité pro jejich vyvážené zastoupení ve státních orgánech. Makedonie se v roce 2001 na poslední chvíli vyhnula občanské válce, když albánská menšina povstala s požadavkem větších práv. Uzavřená dohoda zvyšovala podíl albánské menšiny na moci a předpokládala jeho upřesňování podle výsledků sčítání lidu.

Po zahájení letošního sčítání se však smíšené týmy sčítacích komisařů nedokázaly shodnout na postupu. Albánští sčítací komisaři trvali na tom, aby jako dostačující podklad pro započtení byly uznány fotokopie průkazů osob žijících v zahraničí více než rok. Komisaři makedonského původu to odmítali s tím, že podle evropských norem mají být tito lidé sčítáni v zemích jejich dlouhodobého pobytu.

Makedonci si rádi připomínají Alexandra Velikého, ale nemají s ním téměř nic společného.Již před zahájením sčítání 1. října odstoupila předsedkyně ústřední organizační komise na protest proti údajným pokusům o podvody ze strany členů komise za albánskou a tureckou menšinu. Státní orgány ale tehdy ubezpečily, že sčítání nakonec proběhne v souladu s kritérii EU.

Podle předchozího sčítání z roku 2002 tvořili slovanští Makedonci 64 procent z asi dvou milionů obyvatel této bývalé jugoslávské republiky a albánská menšina 25 procent. Postup, podle kterého chtějí albánští komisaři započítat i rodáky, kteří v zemi dlouhodobě nežijí, má podle odpůrců uměle zvýšit podíl obyvatel menšiny v zemi a tím posílit nároky na další zvětšování podílu menšiny na moci.

Nepokoje albánské menšiny motivované získáním větších práv vyvrcholily v roce 2001 požadavky na autonomii. Podle odpůrců to však byla jen součást snah vytvořit spolu se sousedními Kosovem a Albánií takzvanou Velkou Albánii, zahrnující všechny Albánce na Balkáně. Po sedmi měsících konfliktů pak byla pod mezinárodní patronací uzavřena mírová dohoda, která výrazně zvyšovala práva etnických Albánců v Makedonii, vztahy mezi oběma etniky však zůstávají napjaté.

Makedonští Albánci na Starém bazaru ve Skopje.

Autor: ČTK Foto: Profimedia

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ