Albánský premiér Sali Berisha slíbil albánské občanství všem Albáncům, ať žijí kdekoli ve světě. Jeho prohlášení zřejmě oživí velké obavy sousedních států na Balkáně z plánů na vytvoření Velké Albánie.
"Sděluji všem Albáncům, že vláda připraví zákon umožňující udělit albánské občanství všem Albáncům, ať žijí kdekoli," řekl Berisha v úterý na zasedání vlády v jihoalbánské městě Vlore, kde byla před sto lety vyhlášena nezávislost Albánie na Osmanské říši.
"Všichni Albánci, kteří budou chtít získat albánské občanství, je dostanou," citují agentury Berishova slova.
Albánci, kteří jsou roztroušeni v různých státech, se podle něho považují za bratry díky svým genům, své kultuře a své identitě a všichni mají jednotný evropský sen.
Podle Berishi jsou Albánci terčem "jakési albanofobie", která zmizí jedině tehdy, až se sjednotí. Zejména Albánci v Albánii a Kosovu by se měli cítit jednotni, i když mají dvě různé vlády, řekl Berisha a zdůraznil, že nechce, aby to vyvolalo neshody se sousedy.
Už na manifestaci v makedonské metropoli Skopje koncem listopadu slíbili Berisha a jeho kosovský kolega Hashim Thaçi sjednocení všech Albánců v hranicích Evropské unie. Zároveň se snažili odvrátit znepokojení týkající se případných územních nároků na regiony sousedních zemí, v nichž tvoří Albánci většinu. Týká se to Makedonie, Černé Hory, Srbska a Řecka.
V Kosovu tvoří Albánci až 90 procent obyvatel. V Makedonii se na obyvatelstvu podílejí jednou čtvrtinou a jejich povstání v roce 2001 přivedlo zemi na pokraj občanské války. V Černé Hoře a Srbsku je albánské obyvatelstvo méně početné.
Při nedávných oslavách stého výročí nezávislosti Albánie Berisha promluvil "ke všem Albáncům na všech albánských územích, která se rozprostírají od řeckého města Preveza po srbské Preševo a od makedonské metropole Skopje po černohorské hlavní město Podgoricu". Jeho slova vyvolala živé reakce hlavně v Athénách a ve Skopji. Řecký ministr zahraničí obratem zrušil návštěvu Tirany a stejně zareagoval i makedonský prezident.
Premiérova mluvčí Erla Mëhilliová v reakci na kritiku prohlásila, že Berisha hovořil v historickém kontextu a "žádným způsobem nevznášel územní požadavky vůči státům sousedícím s Albánií na jihu, severu nebo východě".
