Ekonomická krize nutí Albánce z diaspory, hlavně v Řecku, ale také v Itálii, posílat méně deviz do své rodné země. Jejich podpora je ale velmi důležitá nejen pro jejich příbuzné, nýbrž i pro albánskou ekonomiku.
Převody peněz klesají. V prvním čtvrtletí roku dosáhly 170 milionů eur, což je o 7,1 procenta méně než za stejné období loňského roku, uvádí albánská centrální banka. Jsou to pro toto období roku nejnižší čísla od roku 2005.
"Emigranti byli první, kdo v Řecku ztratil práci, a jsou nuceni snižovat sumu peněz posílaných svým blízkým. Ti jsou ale odkázáni hlavně na tyto příjmy," vysvětluje profesor ekonomie v Tiraně Adrian Civici.
Hodně emigrantů má podle albánských médií nejisté zaměstnání nebo dělají jen sezonní práce v zemědělství, v turistice nebo ve stavebnictví.
Podle expertů přežívá v Albánii nejméně 200 tisíc rodin jen díky penězům, které dostávají od příbuzných žijících v zahraničí. Albánská komunita v Řecku čítá na 800 tsiíc lidí. Je to poměrně vysoké číslo v poměru k malé zemi, jakou je Albánie, která má tři a půl milionu obyvatel.
Píkladem velkého exodu obyvatel do sousedního Řecka po pádu komunistického režimu na počátku 90. let je obec Gjergjeviç
V této obci postavené ze solidních kamenných domů, ležící 220 kilometrů jižně od Tirany, žilo ještě před několika lety na 600 obyvatel. Dnes jsou tam jen čtyři. Všichni odjeli do Řecka v naději na lepší život.
"Od krize je náš syn v Řecku nezaměstnaný. Má čtyři děti, které musí živit, a posílá nám stále méně a méně peněz," svěřuje se se zlomeným hlasem Avni Jovani a obrací se ke zdi, kde visí fotografie jeho šesti dětí, pěti dcer a syna. Všichni jsou v Řecku.
Bývalý učitel Trifon Prencaj přiznává, že by s manželkou nevyžili, kdyby nebylo pomoci jeho čtyř dětí, které odešly také do Řecka. "Co bych mohl bez jejich peněz pořídit s důchodem 110 eur (2800 korun)?" ptá se.
Ví dobře, že letos nemůže počítat s jejich návštěvou, ani na Velikonoce ani o prázdninách. "Je krize a oni musejí také šetřit. Ať je Bůh ochraňuje."
Podle albánské ústřední banky tvořily peníze, které posílali lidé z diaspory, devět procent albánského hrubého domácího produktu, což umožnilo zemi snížit obchodní deficit.
Rekordní byl rok 2007, kdy lidé ze zahraničí poslali svým příbuzným v Albánii 809 milionů eur (téměř 21 miliard korun).
Krize v Řecku postihla rovněž obchodní výměnu mezi oběma zeměmi. Řecko je po Itálii druhým největším investorem v Albánii.
"Desítky subdodavatelských podniků v Albánii musely být kvůli poklesu poptávky ze strany řeckých podniků zavřeny. Práci tak ztratilo několik stovek lidí," vysvětluje Bardh Sejdarasi z národní komory subdodavatelů oděvů.
Dopad krize je rovněž cítit v zemědělském a potravinářském sektoru, ale především ve stavebnictví, kde řečtí investoři obsadili 30 až 40 procent albánského trhu.
"V současné době je zablokováno několik společných projektů, které měly být realizovány v infrastruktuře a které měly dosáhnout kolem 500 milionů dolarů," řekl Adrian Civici.
Foto: archiv EK a Profimedia.cz
