Enver Hodža, který vládl Albánii více než čtyřicet let do své smrti v roce 1985, se stal dávno minulostí. Ale stovky tisíc bunkrů, jedny z nejznámějších symbolů stalinistického režimu, jsou stále na svém místě, protože jejich odstranění je příliš drahé, napsal list Southeast European Times.
Hodža, který se k moci dostal na konci roku 1944, uvrhl tuto balkánskou zemi do izolace. Nejdříve tak učinil vůči Západu a později stát odřízl i od komunistického bloku ve východní Evropě včetně někdejšího Sovětského svazu.
Jeho posedlost možným útokem NATO či Varšavské smlouvy proti Albánii spustila rozsáhlé obranné kroky země před invazí.
ČTĚTE TAKÉ: Albánie už nechce sedět na sudu se střelným prachem
Maliq Sadushi, který za Hodži zastával post náměstka ministra obrany, před dubnovým vstupem Albánie do NATO prohlásil, že expertům trvalo dva roky, než přišli s tvarem "ideálního bunkru".
Víc bunkrů než aut
První silnostěnné a kopulovité stavby z betonu a železa se objevily v roce 1968. V následných osmi letech se síť krytů podél albánského pobřeží, hranic a vnitrozemí rozrostla na odhadovaných 700 tisíc kusů. Podle některých bylo v zemi dokonce více bunkrů než aut.
Albánie je nikdy nemusela použít, stejně jako se nikdy nenaplnil Hodžův paranoidní strach. Komunismus se v této zemi s více než 3,6 miliony obyvatel zhroutil pět let po diktátorově smrti. Stovky tisíc nevzhledných, v současnosti většinou opuštěných a zchátralých krytů ale nadále jizví krajinu země včetně pláží.
Na počátku července úřady v oblíbeném jadranském letovisku Semani, vzdáleném asi 120 kilometrů jižně od Tirany, začaly čistit okolí od desítek pevnůstek z dob studené války. Bunkry jsou podle nich neatraktivní a navíc ohrožují bezpečnost turistů.
"Lidé se kvůli jejich přítomnosti v minulosti utopili, zranili či trpěli," řekl semaniský starosta Sotir Zarka. Opuštěným bunkrům porostlých mechem je připisována smrt nejméně pěti výletníků včetně dvou dětí a 25leté ženy. Ta se loni utopila u "betonových hub", jak jsou bunkry kvůli kopulovité střeše označovány.
Častá zranění
"V tomto stavu představují velkou hrozbu pro turisty. Zranění jsou poměrně častá," dodal Zarka.
Dělníci vytahují bunkry z vody starým tankem čínské výroby, který poskytla armáda. Poté je kvůli snadnějšímu odvozu rozbíjejí na kusy. Jejich demontáž ukázala časovou a finanční náročnost. Odstranění jedno krytu údajně stojí 800 eur (přes 20 tisíc korun). Vysoký poradce šéfa albánské armády Argon Loci řekl, že tato práce je pro ozbrojené síly prakticky cenově nedostupná.
"Pokud bychom byli zodpovědní za vyčištění jedné oblasti, přihlásilo by se mnoho dalších obcí s žádostí o pomoc," vysvětlil, proč armáda Zarkovu úřadu poskytla pouze tank.
Starosta je přesto nespokojen s pomalým postupem prací. Dělníci dokázali odstranit za první dva týdny pouze sedm bunkrů, další desítky demontáž čeká.
"Touto rychlostí nebude do příštího roku pláž u Semani připravena," řekl Zarka.
