Albánie má oficiální status kandidáta na členství v Evropské unii, ale bude to ještě dlouhá cesta. Všechny země Balkánu si napřed musejí vyřešit, respektive odpustit své historické problémy a křivdy. Horké hlavy jižních Slovanů a Albánců tomu zrovna nepomáhají. "Občas se někomu hodí dezinterpretovat politické výroky," řekl v rozhovoru pro TÝDEN albánský ministr zahraničí Ditmir Bushati.
Je v Albánii široký konsensus na členství v EU, nebo má někdo argumenty proti?
Máme široký konsensus, je to národní cíl sdílený celým politickým spektrem. Proces přistoupení je vnímán jako jediná alternativa a zároveň jako příležitost ke společenské transformaci, zlepšení sociální a ekonomické situace i demokratické důvěryhodnosti institucí.
A totéž platí pro NATO?
Ano.
Ani současné problémy, se kterými se Evropská unie potýká, jako třeba krize eura, vás neodrazují?
V případě západního Balkánu je motivací potřeba transformovat společnost, ekonomiku, propojit region fyzicky s Evropskou unií. Samozřejmě jsou důsledky krize eura cítit i v naší zemi, řecká krize zvlášť, ale neodrazují země z našeho regionu od jejich ambicí do EU vstoupit a pokračovat v procesu reforem.
Váš šéf, premiér Edi Rama, před dvěma týdny vzbudil rozruch, když v Kosovu prohlásil, že se s Albánií v budoucnu tak jako tak spojí. Řekl to schválně natvrdo, nebo mu to ujelo?
Srbské úřady si nesprávně vyložily výroky předsedy vlády. Mluvil o unijních aspiracích Albánie a Kosova a o procesu takzvaného znovusjednocení v rámci Evropské unie, kde všechny národy a státy zasedají pospolu.
Překlad, který jsem četl já, zněl, že se obě zemí spojí buď v EU, nebo vně.
Jak vně? Pro nás není jiné alternativy. Jak říkám, členství v EU je pro nás jediná reálná budoucnost.
Tak jako tak premiér znepokojil zejména Srby. Musel jste je uklidňovat?
Ne. Neměl jsem s nimi žádný problém. Je to hlavně mediální poprask. A někdy existuje zájem dezinterpretovat výroky z důvodů domácí politiky. Ale to se bavíme o srbských médiích a politicích.
Každopádně tato epizoda ilustruje, jak těžké je budování regionu v oblasti s tolika potížemi...
Seznam problémů se postupně redukuje. V posledních pěti letech se spolupráce zlepšila, jsem docela optimista, že agendy vstupu do EU a regionální spolupráce si vzájemně pomáhají a stimulují se. Ale nemůžeme popřít, že menu nevyřešených záležitostí je docela náročné.
Mnoho Albánců vyznává islám. Jakou roli v zemi hraje?
Jsme sekulární společnost, v níž evropští muslimové, evropští katolíci a evropští pravoslavní spolu žijí v míru a harmonii. I papež František to ocenil, když minulé září Albánii navštívil. Označil to za bratrství mezi vírami.
Co jste probíral s českými politiky na návštěvě Prahy?
Naším záměrem je oživit a zintenzivnit politickou a hospodářskou spolupráci s Českou republikou. Koncem roku sem přijede i náš premiér. Rádi bychom také našli oblasti, v nichž bychom mohli prohloubit vazby, zejména ekonomické. Důležité je i předávání know-how, vy už jste tou transformací prošli a jste v lepší pozici, můžete poskytovat i technickou pomoc Albánii a zemím v regionu, jak si poradit se závazky vyplývajícími z procesu přistoupení k Evropské unii.
A v čem můžeme být špatným příkladem? Kudy ne?
V České republice to jistě také není procházka růžovou zahradou, ale nejsem v postavení, ve kterém bych mohl komentovat českou politiku a práci zdejších institucí. Vždy se dá pochybovat, zda proces mohl být rychlejší.
O čem jsou či budou aktuální ekonomické vazby?
Hlavně jde o energetiku... Jihovýchodní Evropa se postupně stává energetickým koridorem i pro evropský trh, zvláště s rozhodnutím vybudovat Transjadranský plynovod, který spojí Kaspické moře s Jadranem.
Albánii nicméně opustil český energetický gigant ČEZ...
Myslím, že to už se vyřešilo. Úroveň spolupráce a dialogu mezi vládami je nyní uspokojivá.
Až v poslední době se v Albánii rozmáhá turistický sektor, jak pláže, tak hory. Jezdí k vám hodně Češi?
Ano. A rádi jich uvítáme ještě víc.
Co bude potřeba k přilákání více turistů? Proč to Albánii tak trvá?
Je to dlouhodobý potenciál, ve srovnání s jinými zeměmi, které do turistiky investovaly daleko více a daleko dříve, například Řecko, Turecko, Chorvatsko, o Itálii nemluvě. Ale země se rozvíjí, odvětví roste. V poslední dekádě jsme významně rozvinuli infrastrukturu a vybavenost, lépe zemi propagujeme.
Albánskými médii proběhla debata, zda by vláda neměla legalizovat marihuanu, kterou pěstuje řada zemědělců, a vyvážet ji do zemí, kde se smí konzumovat. Považujete to za seriózní debatu?
Samozřejmě, že ne. Nechme to Jamajce.
Více o albánsko-srbských sporech, existenci Kosova či strachu z Velké Albánie čtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 20. dubna 2015.
