Konec kličkované
Americké jaderné bomby zůstanou v Německu
06.09.2012 07:20
Spolková vláda v Berlíně ztroskotala v dosažení jednoho důležitého zahraničněpolitického cíle. A sice stažení atomových zbraní USA z německého území. Důvodem je jedno prohlášení NATO. V Německu je podle odhadů expertů 10 až 20 atomových bomb. Američané o nich žádné údaje nezveřejňují.
Vláda v Berlíně prohlásila, že nejen že souhlasí s další přítomností jaderných zbraní na svém území, ale je srozuměna i s jeijich nákladnou modernizaci, uvedl list Berliner Zeitung s odvoláním na vojenské odborníky.
Poukazují řitom na jedno prohlášení NATO z letošního května, které ještě veřejnost nezaznamenala. S dokumentem souhlasilo i Německo.
V prohlášení stojí, že "přezkoumání ukázalo, že současné rozložení jaderných zbraní aliance splňuje kritéria na účinné odstrašení a obranu".
"Tím se stažení této výzbroje odsouvá do daleké budoucnosti," prohlásil expert sociální demokracie (SPD) Gernot Erler. Je to špatná zpráva hlava hlavně pro vládní liberály (FDP), kteří mají nejaderné Německo ve svém programu hodně vysoky.
Jejich křesťanští partneři v berlínské koalici (CDU/CSU) jsou (byli) pro jaderné bomby na svém území jen do roku 2020.
V aktivních skladech amerických jaderných zbraní v pěti zemích Evropy (Německo, Nizozemí, Belgie, Itálie a Turecko) by mohlo být teoreticky uloženo až 480 bomb. Ve skutečnosti je jich dnes podle expertů nejvýše 240, ale spíše jen kolem dvou stovek (viz Americké bomby B61 a jaderné země v Evropě).
Bomby zralé na důchod
Jde o modely typu B61-3 nebo -4, které mohou mít sílu nálože až 170 kilotun a jež se obvykle označují jako taktické -na rozdíl od strategických (u těchto zbraní je terminologie složitější).
Nejen že na starém kontinentě umístěné jaderné bomby USA dosáhnou roku 2017 konce své technické životnosti, ale hlavně jsou zastaralé z vojenského hlediska. Byly určeny pro bojiště v čase studené války, kdy by se na Západ začaly valit tanky Varšavské smlouvy.
Jejich dnešní nasazení je považováno za strategicky překonané, k odstrašení nepotřebné.
Rusko má na západě svého území rozmístěny asi dva tisíce substrategických bomb. Neexistuje scénář, podle něhož by mohly být B61 vojensky důvěryhodně a užitečně nasazeny. Také proto Pentagon před dvěma lety navrhl tyto bomby modernizovat (Nuclear Posture Review).
Modernizace (LEP - Life Extension Program) má začít příští rok, první (staro)nová bomba má být hotova roku 2017.
Program se bude týkat nejen konvenčních, ale i nukleárních komponentů bomby. Má mít mimo jiné řízená kormidla a naváděcí systém. Pentagon se na tom prý loni tajně dohodl s některými spojenci v NATO. K možným místům nasazení nové bomby patří i Blízký východ.
Pro Bílý dům ale znamená LEP hodně trablů, neboť se z něho vyvinul nejdražší program modernizace v historii armády USA. Předloni se hovořilo o dvou miliardách dolarů, poté o čtyřech a nyní už o šesti miliardách.
Koncem letošního dubna skupina senátorů ve Washingtonu požadovala přivřít modernizaci B61 kohoutek, a to alespoň do doby, dokud příslušný Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA - Nacional Nuclear Security Administration) nepředloží časový a výdajový plán modernizace.
Jaderné bomby USA může dopravit k cíli i Evropan
Bomby B61 se dopravují k cíli letadly. V duchu "jaderného sdílení" mohou sedět v jejich kokpitu piloti různých zemí NATO. Zůstaneme-li u našich západních sousedů, jsou to piloti luftwaffe.
V době studené války byli němečtí piloti se svými stíhacími bombardéry Tornado IDS ve stálé pohotovosti k rychlé reakci (QRA - Quick Reaction Alert), schopní odstartovat během několika minut. Obnovit takovou pohotovost dnes by podle expertů NATO trvalo celé měsíce.
Z toho lze vyvodit, že také nasazení atomových zbraní, které se pravidelně zkoušelo na střelnicích Nordhorn a Siegenburg, se dnes trénuje zřídka a možná také vůbec ne.
Počty jaderných zbraní a místa jejich uložení v Evropě se od konce studené války stále redukovaly. Bomb bylo roku 1991 asi 1400, poté 700, 480 a nakonec zhruba 200.
U toho zatím zůstalo, ačkoli už roku 2004 doporučoval Vědecký výbor pro obranu (Defence Science Board), tedy poradní orgán Pentagonu složený z civilních expertů, jadernou výzbroj z Evropy úplně stáhnout.
Část protijaderných aktivistů doufala, že se v řešení tohoto dilematu postoupí kupředu na letošním květnovém summitu NATO v Chicagu, ale nedočkala se. Schůzku ovládla jiná témata, o atomových bombách v Evropě se jednalo jen v menším diskrétním rámci.
Nemalá část politiků v zemích, kde jsou B61 uloženy, by se jich ráda zbavila, ale nijak zvlášť na Američany netlačí.
Mnozí spojenci v Alianci se obávají, že diskuse o bombách B61 by mohla vyvolat výbušné otázky o samém účelu Aliance a že odpovědi na ně by odhalily, jak je NATO v řadě otázek rozdělené. Už tak má Aliance sama se sebou dost starostí, což ukázaly i Afghánistán a Libye.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.