Děsivá kauza
Ani po roce není zřejmé, kdo stojí za vraždou Jána Kuciaka

Zpráva o zavraždění slovenského novináře Jána Kuciaka (27) a jeho partnerky Martiny Kušnírové 21. února 2018 nepřestává šokovat ani rok poté. Následná vlna protestů v této zemi vedla k politické krizi a k pádu vlády. Intenzivní vyšetřování však ani po roce neodhalilo, kdo si vraždu Kuciaka objednal.

Investigativní reportér Kuciak, který pracoval pro server Aktuality.sk, byl spolu se snoubenkou zastřelen ve svém domě ve vesnici Velká Mača, ale na zločin se přišlo až o několik dnů později. Kušnírová byla zastřelena jedním výstřelem do hlavy, Kuciak dvěma výstřely do srdce. Střelec použil pistoli ráže devět milimetrů.

Média případ označila za první vraždu novináře v novodobých dějinách Slovenska. Chladnokrevná vražda mladého novináře vyvolala v zemi největší demonstrace od pádu komunismu, kdy v ulicích měst byly desetitisíce lidí.

Na začátku loňského března celkem 120 tisíc lidí na mnoha shromážděních ve slovenských i dalších městech včetně Prahy či Brna opakovaně protestovalo proti premiérovi Robertu Ficovi a ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi, proti propojení politiků a mafie a skandálům politiků. V Bratislavě se sešlo nejvíc lidí od sametové revoluce v roce 1989.

Prezident Kiska následně vyzval k rekonstrukci vlády nebo k předčasným volbám. Již 28. února oznámil demisi slovenský ministr kultury Marek Maďarič, ministr vnitra Robert Kaliňák, ke kterému vedly nitky některých korupčních případů, o nichž psal Kuciak, podal demisi 12. března, premiér Fico nabídl demisi 14. března, podle ústavy to znamenalo pád celé vlády. Novým premiérem jmenoval Kiska 22. března vicepremiéra Petera Pellegriniho a poté i členy kabinetu.

Ve vládě, kterou vytvořila dosavadní tříčlenná koalice, většina šéfů resortů zůstala na svých místech, ministrem vnitra se stal Tomáš Drucker. Ten 16. dubna podal demisi a 26. dubna ho nahradila Denisa Saková.

Policie pracuje od začátku vyšetřování s několika motivy, jež souvisejí s Kuciakovou prací. Některá z podezření, jimiž se zabýval, se týkala vládní strany Směr, přičemž získával informace tzv. datovou žurnalistikou, tj. vyhledáváním informací z otevřených zdrojů. Dříve se věnoval také podnikání firem s nejasnou vlastnickou strukturou či podezřením z dotačních podvodů.

Poslední případ, na kterém Kuciak pracoval, souvisel s podnikatelem Mariánem Kočnerem, jež se dostal do povědomí v roce 1998 v souvislosti s neúspěšným pokusem o převzetí televize Markíza za pomoci pracovníků bezpečnostní služby. Kočner začal Kuciakovi vyhrožovat, autentickou nahrávku jejich rozhovoru, zveřejnil server Aktuality.sk před několika dny. Kočner telefonicky vyhrožoval Kuciakovi 5. září 2017, Kuciak proto jehož téhož měsíce podal na podnikatele trestní oznámení. Už po jeho vraždě však příslušné orgány nenašly důvod k zahájení trestního stíhání.

Text Kuciakova posledního článku byl zveřejněn o půlnoci z 27. na 28. února. Více než rok připravovaný materiál pojednával o působení kalabrijské odnože italské zločinecké organizace 'Ndranghety na Slovensku a figuroval v něm podnikatel Antonino Vadala, podle autora s vazbami na stranu Směr.

V září 2018 bylo zatčeno osm osob podezřelých z vraždy a jejímu napomáhání. Z vraždy Kuciaka a Kušnírové byli obviněni čtyři lidé. Podle policie jde o vykonavatele nájemné vraždy Tomáše Szabóa, druhotnou objednavatelku zločinu Alenu Zsuzsovou, řidiče, který Szabóa vezl, Miroslava Marčeka a zprostředkovatele Zoltána Andruskóa.

Zsuzsová je v médiích označována za osobu blízkou Kočnerovi. Ten z podílu na Kuciakově vraždě zatím nebyl obviněn, ale je s ní spojován. Od loňského června je však ve vazbě kvůli obvinění v případu falšování směnek.